Velkému turné zetě amerického prezidenta po Blízkém východě by za normálních okolností média věnovala velkou pozornost, ne však tentokrát. Celá blízkovýchodní štace totiž zapadla ve stínu setkání prezidenta Donalda Trumpa s diktátorem Kim Čong-unem a výpovědmi prezidentova právníka před několika výbory Sněmovny reprezentantů.
Jared Kushner přitom zavítal hned do šesti zemí - Saúdské Arábie, Spojených arabských emirátů, Ománu, Bahrajnu, Turecka a Kataru. První zastávkou se stala Saúdská Arábie, kde se prezidentův zeť setkal s korunním princem Mohammedem bin Salmánem, kterého americké zpravodajské služby viní z objednání vraždy saúdského novináře Džamála Chašukždího v Turecku.
  |
Neobjevil se však ani náznak kritiky saúdského režimu. Kushner a jeho spolupracovníci totiž chtějí v nejbližší době odhalit plán na vyřešení komplexního problému mezi Palestinou a Izraelem, a tak potřebují bohatého spojence získat na svou stranu.
Podle memoranda Bílého domu prý Kushner jednal s princem o mírovém plánu, „způsobech jak zlepšit podmínky v celém regionu“, ale i o zvýšené spolupráci USA a Saúdské Arábie. Dokument zabitého novináře nezmiňuje, zdůraznil však dobré vztahy mezi Kushnerem a princem Mohammedem, který je v současnosti faktickým vládcem země.
Jednání měla ještě jeden skrytý podtext. Saúdská Arábie by totiž vybudovala jadernou elektrárnu a Američané po této zakázce velmi touží. Svůj zájem na ní má přitom i sám prezidentův zeť.
Dle informací, které unikly do médií, se Bílý dům i přes protest kontrolního výboru sněmovny snažil do soutěže intenzivně prosadit společnost Westinghouse Electric. Firmě je však údajně podle deníku Washington Post zavázán sám Jared Kushner. Její subdodavatel totiž nedávno s Kushnerovou rodinou uzavřel smlouvu o pronájmu na 99 let v jedné z budov, kterou rodina vlastní. Do stagnujícího a zadluženého newyorského realitního impéria Kushnerů tak firma dodala potřebný kapitál a jistotu budoucího příjmu. A možná i proto odmítl Trumpův zeť jakkoliv kritizovat saúdský režim.
Deník Wall Street Journal pak připomíná, že Saúdové mají díky svým „finančním zdrojům vliv na Palestince,“ což je další důvod, proč je Kushner potřebuje na své straně.
Nejasný plán, nejasní spojenci
Sám prezident Trump občas hovoří o zeťově plánu na mír mezi Palestinou a Izraelem jako o „dohodě století“ a učinil z něj jednu z priorit administrativy. Detaily samotné Kushnerovy vize stále nejsou známy. Ve výjimečném rozhovoru pro Sky News Arabia pak začátkem tohoto týdne Kushner uvedl, že cílem je propojit území pásma Gazy a západního břehu Jordánu. Zda by mělo území mít status státního útvaru, však neuvedl. „Konečný status by měl obsahovat otázky bezpečnostního uspořádání, hranic i Jeruzaléma,“ sdělil Kushner v rozhovoru.
Takové řešení se však vůbec nezamlouvá představitelům Izraele. Před dubnovými volbami se tak situace ještě více vyostřila a premiér Benjamin Netanjahu i předseda opoziční strany Nová pravice Naftali Bennett na sebe útočí, aniž znají detaily Kushnerova plánu.
Kritika se na zetě prezidenta Trumpa sesypala i od komentátorů izraelských médií, kteří mu zazlívali, že sice navštívil Turecko, Bahrajn a Katar, ale naprosto vypustil nejdůležitější země pro vyřešení palestinské otázky – sousední Jordánsko a Egypt. Kdo ze státníků Kushnerův plán podpoří, zatím není jasné. Manžel Ivanky Trumpové ho však chce představit již na konci dubna, tedy po volbách v Izraeli.
