Poslední průzkumy, které byly zveřejněny před dvěma týdny, předpovídaly vítězství nezávislé kandidátky Zuzany Čaputové. Na dalších místech by se měli podle nich umístit místopředseda Evropské komise pro energetickou unii Maroš Šefčovič, následovaný kontroverzním soudcem a bývalým ministrem spravedlnosti Štefanem Harabinem. V první pětce by se měli objevit ještě předseda radikálně pravicové Ľudové strany Naše Slovensko Marian Kotleba a někdejší disident František Mikloško.
Pokud se nepodaří zvolit prezidenta v prvním kole, bude se za dva týdny konat druhé kolo, do kterého postoupí dva kandidáti s největším počtem hlasů.
Debata favoritů na prezidenta Slovenska se obešla bez střetů, Čaputová vede s náskokem |
Za favorita prvního kola byla považována 45letá právnička a občanská aktivistka Čaputová, jež se v minulých letech angažovala mimo jiné za zrušení sporných amnestií z konce 90. let minulého století, kdy kontroverzní premiér Vladimír Mečiar vykonával přechodně i úřad hlavy státu.
V kampani vyzývala k překonání rozdělení slovenské společnosti a slibovala návrat spravedlnosti. Spoléhala především na hlasy občanů ovlivněných loňskou vraždou investigativního novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky, jež přivedla do ulic tisíce lidí a nakonec způsobila i výměnu premiéra. Podle některých průzkumů, jako například šetření agentury AKO, by Čaputová dokonce mohla získat již v prvním kole více než 50 procent hlasů.
Poslední předvolební průzkumSběr dat proběhl mezi 28. únorem a 1. březnem. V posledních týdnech před volbami platí na Slovensku moratorium na jejich zveřejňování. |
| Focus | AKO | |
| Zuzana Čaputová | 44,8% | 52,9% |
| Maroš Šefčovič | 22,1% | 16,7% |
| Štefan Harabin | 12,0% | 11,4% |
| Marian Kotleba | 8,2% | 5,6% |
| František Mikloško | 3,5% | 3,1% |
| Béla Bugár | 3,2% | 4,1% |
V minulých dnech se proto na Slovensku rozpoutala debata, jestli by bylo možné považovat Čaputovou za zvolenou i v takové situaci. Důvodem je totiž pasáž v ústavě, podle níž je na zvolení v prvním kole třeba „získat nadpoloviční většinu hlasů oprávněných voličů“. Podle některých ústavních právníků z toho ovšem jasně nevyplývá, jestli je míněna nadpoloviční většina všech oprávněných voličů, anebo pouze těch, kteří se hlasování zúčastnili.
  |
Není proto vyloučeno, že v takovém případě by musel rozhodnout o interpretaci zmíněné pasáže Ústavní soud. Jeho třináctičlenné kolegium je ovšem již několik týdnů neusnášeníschopné. Před několika týdny totiž skončily mandáty devíti ústavním soudcům, přičemž jejich nástupce se dosud nepodařilo zvolit. Soud by proto nemohl o právoplatnosti vítězství v prvním kole rozhodnout.
Kdo skončí druhý
Většina průzkumů ale počítá s tím, že se na Slovensku bude konat druhé kolo. Právě o pozici druhého kandidáta, který by postoupil spolu s Čaputovou, se strhl největší souboj.
Proti sobě stáli hlavně soudce nejvyššího soudu Štefan Harabin, jenž kandiduje jako nezávislý, a eurokomisař Maroš Šefčovič, navržený nejsilnější vládní stranou Smer – sociálna demokracia.
V závěrečné televizní debatě, kterou vysílala slovenská veřejnoprávní stanice, Harabin na místopředsedu Evropské komise tvrdě útočil, když mu například vyčítal, že údajně nedostatečně hájil zájmy země v Bruselu a nedokázal prý zabránit plánu přerozdělovat běžence mezi členské státy Unie na základě povinných kvót.
Harabin se během uplynulé kampaně stylizoval do role „kandidáta hájícího vlastenecké, konzervativní a křesťanské postoje“. Tím začal relativně úspěšně přitahovat nejenom voliče, pro které by z různých důvodů nebylo přípustné hlasovat pro extremistu Kotlebu, ale získávat podporu i mezi voliči vládního Smeru.
V reakci na to začal i Šefčovič, ač formálně kandidát levicové strany, stále silněji zdůrazňovat, že stojí „pevně na základech křesťanské morálky“, což mohlo být považováno i jako narážka na skutečnost, že Harabin je podruhé ženatý. Se Šefčovičem se také jako s jediným z prezidentských kandidátů sešli představitelé čtyř největších církví a náboženských společností na Slovensku.
