„Pamatujte, že jste na místě, kde zabili více než milion lidí. Mějte úctu k jejich památce. Jsou lepší místa, kde se dá naučit chodit po kladině, než na místě symbolizujícím deportace statisíců lidí k vyhlazení,“ uvedlo muzeum na twitteru. Zde také zveřejnilo snímky pózujících turistů, pokoušejících se udržet rovnováhu na kolejích před objektivy fotoaparátů a mobilů.
  |
„Je to velice důležité upozornění, naše fotografické návyky se vymkly kontrole,“ odvětila v reakci na výzvu muzea Francesca, která se do Osvětimi možná v létě podívá - a, jak ujistila, pravidla pro fotografování bude respektovat, vždyť „bez historické paměti nejsme nic“.
Osvětim navštívil rekordní počet návštěvníků, nejvíce jich přijelo z Británie |
„Nechápu, proč lidé používají Osvětim jako pozadí a pořizují si záběry, jak se smějí na místě, kde - jak vědí - zavraždili tisíce nevinných lidí,“ shodla se Moran Blytheová.
When you come to @AuschwitzMuseum remember you are at the site where over 1 million people were killed. Respect their memory. There are better places to learn how to walk on a balance beam than the site which symbolizes deportation of hundreds of thousands to their deaths. pic.twitter.com/TxJk9FgxWl
— Auschwitz Memorial (@AuschwitzMuseum) March 20, 2019
Stanice BBC na svém webu připomněla, že to není poprvé, kdy snímky z Osvětimi vyvolaly rozruch. Breanna Mitchellová z Alabamy si v roce 2014 pořídila v Osvětimi „selfíčka“ s širokým úsměvem, která na internetu vyvolala poprask a dospívající dívce začaly na mobil přicházet výhružky smrtí.
Když vyprávěl o Mengelem, třásl se a hlas se mu chvěl, říká o tatéru z Osvětimi spisovatelka |
Celosvětové „selfie-šílenství“ opakovaně vyvolává diskuse o tom, kde je vhodné podobné snímky pořizovat a kde nikoli. Kritice se nevyhnuli ani nejvyšší světoví představitelé - například americký prezident Barack Obama, britský premiér David Cameron a dánská premiérka Helle Thorningová-Schmidtová, kteří si pořizovali selfie v prosinci 2013 na pohřbu Nelsona Mandely.
Osvětim se stala symbolem vyvraždění šesti milionů Židů během druhé světové války. Jen v Osvětimi bylo zmařeno na 1,2 milionu životů, většinou židovských. K vězňům osvětimských táborů patřilo také na 50 000 československých občanů - Židů, politických vězňů a Romů, z nichž přežilo asi 6000.
