„To, že armáda byla nasazena proti civilistům, není nijak ospravedlnitelné. Jenže ve světě jsou za takové věci hnáni k odpovědnosti lídři,“ prohlásil během procesu Jurij Mel, jeden ze dvou z více než šedesáti obžalovaných, které se podařilo dostat před soud. Mel při zásahu armády a KGB proti zastáncům litevské samostatnosti 13. ledna 1991 ve Vilniusu velel tanku, který vypálil tři výstřely slepými náboji. Měl tu smůlu, že ho při návratu z centrálního Ruska do jeho bydliště zadrželi v březnu 2014 litevští pohraničníci. Od té doby je ve vazbě a u soudu mu hrozí až 16 let vězení.
Před 30 lety opustila sovětská armáda Afghánistán. Putin vyznamenal bývalého důstojníka |
Spolu s ním jsou mezi obžalovanými i „velké ryby“ jako exministr obrany Dmitrij Jazov (dnes čtyřiadevadesátiletý) nebo velitel jednotky Alfa Michail Golovatov. Těm hrozí až doživotí, je ale jasné, že Rusko je k procesu nevydá, a tak dnešní vyhlášení rozsudku bude mít hlavně symbolický význam.
V březnu 1990 vyhlásilo litevské hnutí Sajudis, které předtím zvítězilo ve volbách, nezávislost. Moskevské vedení se Litvu snažilo přesvědčit nejdřív „měkkými“ prostředky, jako je blokáda, začátkem roku 1991 ale nařídilo pod záminkou zajištění nástupu branců do litevské armády zásah vojenských jednotek. Ten měl směřovat proti budovám, které ovládali příznivci nezávislosti, včetně televizního centra. Vše vyvrcholilo 13. ledna akcí speciální jednotky Alfa a ostrou střelbou do demonstrantů. Zahynulo 14 lidí, na 700 utrpělo zranění.
„Ruply jim nervy“
V červenci 2011 byl krůček od vydání Golovatov, kterého zadrželi na letišti ve Vídni rakouští policisté na základě litevského zatykače. Bývalý velitel Alfy, který do té doby běžně cestoval po Evropě jako místopředseda ruského běžkařského svazu, zapojil do vyjednávání ruského velvyslance a Moskvu.
Podařilo se mu dosáhnout toho, že ho druhý den rakouští policisté posadili do letadla směřujícího do Moskvy s odůvodněním, že zatykač je příliš vágně napsaný. Jeho propuštění pak způsobilo diplomatickou roztržku, kdy Litva obvinila Rakousko z toho, že podlehlo ruskému tlaku.
„Měli jsme osvobodit televizní centrum i věž a učinit opatření, která by umožnila tehdejšímu vedení Litevské sovětské republiky zavést prezidentskou správu,“ vzpomíná Golovatov v rozhovoru pro server Rubaltic. Rozkaz dostal týden před akcí a do Vilniusu se vypravil i se dvěma dalšími členy speciální jednotky vlakem. Tvrdí, že jeho lidé při dobývání věže používali výhradně slepé náboje a mrtvé prý mají na svědomí sami zastánci litevské samostatnosti: „Svoji stříleli do svých,“ říká Golovatov.
Jeho verzi ale vyvrací řada jiných svědectví. Audrius Butkevičius, který řídil ochranu televizní věže a později se stal ministrem obrany, prý osobně kontroloval, že jeho lidé všechny zbraně odevzdali. Proti Alfě pak obránci použili například plyn na hašení požárů. „Vojáci nevydrželi náš neozbrojený, ale silný odpor, ruply jim nervy a spustili palbu,“ řekl Butkevičius už v roce 2000 listu Nězavisimaja Gazeta.
Vinen i Gorbačov?
Zásah nakonec byl spíš kontraproduktivní, díky zahraničním novinářům se o něm dozvěděl svět a ještě v lednu Moskva vojska stáhla.
Nejasná přitom zůstává role sovětského lídra Michaila Gorbačova. Když ho chtěli litevští vyšetřovatelé vyslechnout, Moskva to odmítla s tím, že to odporuje ruským zájmům.
Za viníka tehdejších událostí Gorbačova označil bývalý disident Vladimir Bukovskij. Se žalobou, kterou na stále žijícího exprezidenta podal u londýnského soudu, ale neuspěl.
Také podle Golovatova musel tehdejší sovětský lídr o operaci přinejmenším vědět: „Všechna řešení se tehdy rozhodovala s vedením a Gorbačovem, jen poté bylo možné přistoupit k akci,“ řekl obžalovaný velitel Alfy.
