„Íránské ženy bojují každý den proti nucenému nošení hidžábu. A v tomto boji jsou samy. Jsme na to naprosto samy,“ stěžovala si aktivistka Alinežádová. „Tři nizozemské političky přicestovaly do Íránu. V ten samý den byla jedna žena z hnutí Bílé středy zatčena za to, že mávala hidžábem na holi. A nizozemské političky měly na hlavách hidžáb a nijak se tomu nevzpouzely.“
Alinežádová odmítla argument, že cizinky nosí v zemi hidžáb z „úcty ke kultuře Íránu“ a dodala, že je tím pouze „vysílána zpráva, že muži jsou nadřazení ženám“. Alinežádová je zakladatelkou hnutí Bílé středy, které přivedlo mnoho žen do ulic bez pokrývek hlavy. Snaží se tak bojovat proti „diskriminujícím zákonům“.
Následně vyzvala všechny političky, turistky, atletky či herečky, aby, až dorazí do její země, nenosily hidžáb. „Chci, aby bylo jasno. Když někdo nazve diskriminující zákon součástí kultury, jde o urážku národa!“ pronesla rázně aktivistka.
Její další hnutí „Má nenápadná svoboda“ bojuje dlouhodobě proti nucenému stylu oblékání v Íránu, kde platí zákony nařizující, aby ženy chodily zahalené od hlavy až k patě. V rámci tohoto programu pak vznikla kampaň na sociálních sítích Bílé středy, která vyzývá ženy, aby ignorovaly zákonná nařízení a dávaly na sociální sítě snímky a videa, jak každou středu chodí bez hidžábu.
Islámský „dress code“ byl zaveden v roce 1979 po Íránské revoluci. Od té doby se všechny ženy starší 13 let musí zahalovat. Za porušení tohoto nařízení hrozí ženám pokuta do výše 500 tisíc rialů (v přepočtu asi 304 korun).