Po večeru plném emocí se dohodl kompromisní plán. Většina států požadovala odklad brexitu, k němuž mělo podle dosavadní dohody dojít v pátek, přinejmenším do konce letošního roku, Francie naopak volala po co nejkratším termínu. Datum 31. října odpovídá konci funkčního období stávající Evropské komise.
  |
Pokud britský parlament schválí brexitovou dohodu s předstihem, může Británie opustit EU dřív. Evropští lídři se dále také dohodli, že o budoucnosti unie budou jednat bez účasti britských zástupců.
„Pro Spojené království to znamená dodatečných šest měsíců. V této době bude další postup plně v britských rukou,“ prohlásil předseda vrcholných unijních schůzek Donald Tusk s výzvou, aby získaný čas nepromarnilo. Britská strana podle něj může nejen ratifikovat smlouvu, ale také přehodnotit celou svou strategii okolo brexitu.
To by mohlo vést ke změnám politické deklarace popisující společnou představu budoucích vztahů, ale ne v textu samotné dohody o spořádaném britském odchodu, uvedl předseda Evropské rady. Připomněl, že až do konce října má také Británie stále možnost svou žádost o odchod zcela stáhnout. Na konci června hodlá Tusk šéfy států a vlád informovat o vývoji dění kolem brexitu.
Mayová: Můžeme odejít ještě před eurovolbami
Předpokladem pro naplnění dohody je britská účast v květnových evropských volbách, což Juncker komentoval slovy, že je to sice poněkud kuriózní, evropské právo je však třeba respektovat. Pokud by je Británie neuspořádala, opustila by unii brexitem bez dohody už k 1. červnu.
Premiérka Theresa Mayová však na závěr summitu zdůraznila, že Británie může EU opustit dřív než 31. října, pokud parlament schválí dohodu s EU. Vyloučené podle ní není ani to, že Británie nakonec z EU odejde ještě před volbami do Evropského parlamentu, které se budou konat mezi 23. a 26. květnem.
Britská premiérka také uznala, že řada lidí je „obrovsky frustrovaná“ z toho, že požádala o další odklad. „Nepředstírám, že příštích pár týdnů bude lehkých, nebo že existuje jednoduchá cesta z patu v parlamentu, ale máme jako politici povinnost najít způsob, jak naplnit demokratické rozhodnutí z referenda, zajistit brexit a posunout naši zemi kupředu,“ řekla Mayová.
Francouzský prezident Emmanuel Macron při odchodu novinářům řekl, že noční dohoda je „nejlepší možný kompromis“. Sedmadvacítka podle něj udržela jednotu, Británie dostala čas na schválení rozvodové dohody a podařilo se také zajistit hladké fungování unijních institucí.
Německá kancléřka Angela Merkelová hovořila na závěrečné tiskové konferenci o „velmi intenzivním, velmi dobrém večeru“, který ukázal jednotu Evropské unie.
Irský premiér Leo Varadkar míní, že odklad dává Británii čas na dohodu mezi vládou a opozicí a na ratifikaci dohody o spořádaném odchodu. „Je to tři roky od referenda a máme za to, že je na čase, aby se Británie rozhodla. Tak jim k tomu dáváme čas,“ řekl Varadkar. Například nizozemský premiér Mark Rutte má za velmi nepravděpodobné, že by sedmadvacítka v říjnu mohla rozhodnout ještě i o třetím odkladu britského konce v unii.
Babiš: Kompromis se hledal složitě
Dohoda je podle českého premiéra Andreje Babiše dostatečná na to, aby se Británie rozhodla, co ohledně odchodu z unie vlastně chce. Řekl to novinářům v noci v Bruselu po konci mimořádného jednání lídrů sedmadvacítky.
„Kompromis se hledal složitě,“ připustil po osmi hodinách jednání předseda české vlády Abdreh Babiš. Většina unijních států podle něj byla pro delší prodloužení, aby Británie měla na rozhodování více času. On sám ve svém vystoupení navrhoval odložit brexit až na konec března 2020. Některé země podle něj navrhovaly odklad i o několik let.
„Británie bude dál upřímně spolupracovat jako plnoprávný členský stát se všemi právy a jako blízký přítel a důvěryhodný spojenec,“ dodal Tusk. Závěry schůzky zdůrazňují, že Británie by se v době, kdy je stále členem unie měla snažit napomoci dosahovat cílů EU a naopak se zdržet kroků, které by je mohly ohrozit, především při své účasti na rozhodování v unii.
Dokument také uvádí, že 27 zemí a Evropská komise i další unijní orgány se budou k diskusím souvisejícím se situací po britském odchodu scházet separátně, tedy bez britské účasti. Na tiskové konferenci po summitu to předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker přirovnal k jednání euroskupiny, tedy samostatným schůzkám ministrů financí zemí EU, které používají euro.
Britská hra o čas
Šéfka britské vlády Theresa Mayová předstoupila před své evropské kolegy ve středu kolem sedmé hodiny večer. Podle mnohých ničím nepřekvapila. Opětovně požádala o posun brexitu do 30. června. Důvodem byla její hra o čas: potřebuje dodatečnou rezervu na dohodu s domácí opozicí, od níž si slibuje úspěch čtvrtého pokusu o schválení už připraveného textu dohody o podobě brexitu Dolní sněmovnou.
Po zhruba hodinovém vystoupení před evropskými lídry, kteří ji zahrnuli řadou dotazů, odešla premiérka povečeřet a přenocovat na britské zastoupení v Bruselu. Mezitím evropští lídři rozhodovali o osudu Británie i celé spojené Evropy.
Nebylo překvapením, že nejhlasitější byla Francie trvající na co nejkratším odkladu, tedy do 22. května, ještě před evropskými volbami. Francii je trnem v oku bristká účast na eurovolbách. Tu si paradoxně nepřeje ani Británie. Mayová nevyloučila, že celý odchodový proces do této doby stihne. Sama při příchodu označila rozhovory s labouristy za vážné a seriózní.
Odklad brexitu za datum 22. května znamená, že se Britové evropským volbám, které se mají v zemi uskutečnit 23. až 26. května, nevyhnou. Premiérka Mayová se nicméně nikdy netajila tím, že další eurovolby nechce. Britská účast v eurovolbách naruší již dohodnutý scénář: místa po britských poslancích, s nimiž už se totiž nepočítalo, si částečně rozdělily jiné unijní státy.
