„V pondělí 15. dubna v 20 hodin vám odpovím,“ oznámil Emmanuel Macron po týdnu čekání v neděli večer ve strohém videu na sociálních sítích s tím, že v pondělním televizním vysílání pronese k národu krátkou řeč o výsledcích své několikaměsíční rozvahy.
Žluté vesty nepolevují. Již šestnáctou sobotu v řadě se tvrdě protestovalo nejen proti Macronovi |
Francouzský prezident cestoval poslední tři měsíce po malých venkovských sálech i větších aulách. Stával s mikrofonem v ruce uprostřed publika a odpovídal na desítky zvídavých otázek na hlavní témata - fiskální odpovědnosti, ekologie, demokracie i migrace. Debatami s občany strávil 92 hodin, což je překvapivé množství času na hlavu státu uprostřed svého mandátu. Přestože všechna jeho vystoupení měla veškeré charakteristiky prezidentské kampaně, nebyl to tento případ. Cílem byla propagace „Velké národní debaty“.
Macronův tým poradců vymyslel tento projekt v reakci na násilné protivládní protesty tzv. „žlutých vest“ - hnutí namířeného proti prezidentovým daňovým a sociálním reformám. Ačkoliv se Macron snažil veřejnost uklidnit, stáhl své původní návrhy a dokonce přišel s několika změnami – zvýšením minimální mzdy či daňovými úlevami – veřejnost spokojená nebyla.
V reakci na neutuchající protesty nakonec Macron adresoval svým spoluobčanům v polovině ledna dopis, v němž vysvětlil, jak si představuje budoucnost Francie. O hlubších otázkách však podle něj měli Francouzi diskutovat v celonárodní debatě.
  |
„To je způsob, jak bych chtěl spolu s vámi změnit hněv v řešení,“ napsal Macron v dopise, v němž vytyčil čtyři témata - ekologii, daně, státní správu a demokracii. Francouzi pak podle deníku Le Monde sami přicházeli s dalšími náměty, které se týkaly především zdraví a důchodů. Naproti tomu migrace se mezi nimi tolik neobjevovala.
Národní debata měla změnit kurz Francie, změnit její politiku. „Obvykle to bývají prezidentské volby, právě ty nabízejí možnost nového začátku,“ uvedl v březnu pro deník Le Monde ministr spravedlnosti Francois Bayrou. „Tentokrát máme šanci pracovat mimo tlak kampaně, bez vášnivých emocí a iluzorních představ, které se běžně objevují před volbami.“
Diskuse začala na speciálních fórech v polovině ledna a skončila v půlce března. Macron i tak po několik týdnů pokračoval v cestách do regionů, kde diskutoval s místními představiteli. Iniciativu završil začátkem dubna návštěvou jihofrancouzských regionů a Korsiky.
Nižší daně, vyšší důchody
Tři měsíce utekly a vláda minulý týden představila výsledky celonárodní debaty: Francouzi chtějí snížit daně a upravit valorizaci důchodů. Alespoň tak prezentoval data premiér Édouard Philippe v projevu k zástupcům vlády, občanů a místních činitelů. Uvedl, že občané dávali především najevo nesouhlas s daňovou politikou vlády, a ta by je tedy co nejrychleji měla snížit.
„Potřeba změny je tak naléhává, že jakékoli zpátečnictví, jakákoli bázlivost by byla v mých očích neomluvitelná,“ řekl Philippe na závěr svého proslovu v pařížském Grand Palais. Žádná konkrétní opatření ale neoznámil, což nikterak Francouze neuklidnilo. Začaly se však objevovat spekulace, že vláda plánuje urychlit plánované snížení daně z nemovitosti, které mělo vejít v platnost až na konci Macronova mandátu.
Francouzi však chtěli znát reálná opatření, jež vláda vymyslela po téměř měsíc trvající analýze výsledků národní debaty. Požadavky, aby prezident předstoupil s řešeními, zaznívaly na mnoha místech Francie i tuto sobotu během neustále pokračujících protestů „žlutých vest“. Ve francouzských médiích se v posledních týdnech často objevovaly spekulace, že prezidentův tým předstoupí s novými opatřeními až po volbách do Evropského parlamentu. Nakonec však Macron překvapil. V neděli svolal mimořádné zasedání vlády, aby ministry „mobilizoval“ a „zažehl novou dynamiku“, informoval deník Le Monde.
Ačkoliv prezident ohlásil v televizi lehké shrnutí nových pořádků v zemi, představí detaily svého plánu až ve středu na tiskové konferenci v Elysejském paláci.
