Výsledky velké francouzské debaty očekávali Francouzi již několik týdnů. Projekt, který spustily protesty protivládního hnutí tzv. „žlutých vest“, měl přinést do francouzské společnosti smír. A prezident Emmanuel Macron se ho pokusil využít k zisku popularity.
Obliba francouzského prezidenta Macrona klesla na minimum. Popularita klesla také celé vládě |
Ten po týdnech čekání a odkládání konečně předstoupil na tiskové konferenci před média, aby jim sdělil svůj plán na změnu francouzského systému. Právě forma, kterou se nakonec Macron rozhodl svou vizi Francie prezentovat, zaskočila mnohé komentátory. Francouzský prezident totiž velkou tiskovou konferenci s možností otázek od novinářů neuspořádal od začátku svého mandátu, šlo tak o jeho premiéru.
„Chtěl jsem zemi nabídnout novou smlouvu s občany,“ začal Macron svůj projev. „Viděli jsme násilí v ulicích, útoky proti institucím, policii i novinářům. Dnes se musí vrátit shoda,“ pokračoval. „Proto jsem chtěl Velkou debatu. A i já sám jsem se mnohé dozvěděl.“
Institucionální třesk
„Co jsem si odnesl: velké pocity nerovnosti, daňové, sociální a další,“ vysvětlil Macron. Viděl prý v lidech pocit opuštění a odmítnutí elitami. „Ačkoliv Francouzi pracují, nemají dost peněz na žití,“ řekl prezident v reakci na mnohá setkání s občany.
Již z informací deníku Le Monde a televize RTL z minulého týdne bylo jasné, že šéf francouzského státu připravil „opravdový institucionální velký třesk“. Chce změnit počet zastupitelů v Národním shromáždění i senátu, změnit systém volby na poměrný, aby v parlamentu byly zastoupeny i menší strany.
„Věřím, že bychom mohli aplikovat decentralizaci, a dát tak větší moc starostům,“ řekl Macron s tím, že předchozí pokusy nepřinesly žádné změny. Starostové by tak podle jeho plánu mohli rozhodovat o většině záležitostí v regionech. „Tento projekt decentralizace začne na začátku příštího roku,“ dodal.
Francouzský prezident Emmanuele Macron před Notre-Dame.
Macron se zároveň zavázal, že během jeho vlády nebude zavřena kvůli úsporám žádná škola, ani nemocnice – ty, které na tom nejsou ekonomicky dobře, bude stát dotovat. Ve školkách a školách na prvním stupni pak omezí počet dětí ve třídách na čtyřiadvacet.
Nejvíce kontroverzní záležitostí v elitářské francouzské společnosti pak může být omezení vlivu studentů a absolventů elitní školy Ecole National d’Administration (ENA), jejímiž strukturami prošli v posledních letech téměř všichni vysocí vládní úředníci a prezidenti. Právě toto téma bylo poslední týden nejčastěji zmiňované napříč pravicovými i levicovými médii.
„Stojíme před nutnou změnou,“ sdělil Macron s tím, že dle něj není nutné mít elitářskou školu pro funkcionáře a věnovat jim funkci na celý život, což byl dosavadní případ. Chystá proto změnu celého vysokého školství. Nová nařízení chce vidět také v oblasti laicity.
„Budeme bojovat proti politickému islamismu,“ uvedl prezident. Podle svých slov nařídil vládě, aby v „žádné z francouzských čtvrtí“ nebyly porušovány zákony. Zároveň se chce zaměřit na zahraniční financování jakýchkoliv subjektů, ať už církví nebo politických stran. Odkazoval se tak na situace, kdy jsou některé muslimské komunity a jejich aktivity financovány ze zahraničí. Podle Macrona nemá stát právo komukoliv zasahovat do víry, ale věřící „nesmí porušovat zákony republiky“.
Vyšší důchody a nižší daně
Výsledkem celonárodní debaty byl i požadavek na valorizaci nízkých důchodů, což prezident v úvodním projevu zmínil. „Špatně jsou na tom i důchodci. Celý život pracovali a teď nemají ani 1300 eur měsíčně,“ poznamenal Macron. Prezident tedy slíbil, že u důchodů nižších než 2 tisíce eur (cca 51,5 tisíce korun) bude jejich výše upravena o úroveň inflace a mezi lety 2019 a 2020 by důchody měly vzrůst o 0,3 procenta. Francouzům pak ustoupí i v otázce daně z příjmu, kterou má v plánu snížit.
Stejně tak si prezident přeje, aby občané měli právo na interpelace volených zastupitelů. Macron má tak v plánu i zjednodušit pravidla pro vyvolání referenda a umožní tím i svolání celostátního hlasování na základě žádosti občanů, což doposud nebylo možné a notně to požadované zástupci „žlutých vest“.
Právě kvůli jejich protestům by Macron uvítal zvýšení popularity. Od začátku volebního období, kdy jej podporovalo 62 procent Francouzů, jeho popularita značně poklesla - podle průzkumů z konce března jej pozitivně vnímá jen 29 procent občanů.
Prezident podle svých slov doufá, že se mu podaří jeho představy prosadit již během léta. V plánu má sestavit poradní tým 500 lidí, kteří připraví zákonné změny.
