Španělsko míří v předčasných parlamentních volbách k dalšímu patu. S ultrapravicí v zádech |
Volby, které měly ukončit politický pat v zemi dlouhá léta zvyklé na jednobarevné vlády, podle španělských komentátorů patrně opět povedou ke složitým koaličním jednáním. Socialisté (PSOE), kteří vyhráli volby po 11 letech, mají podle průběžného sčítání 122 mandátů.
Druhé místo patří se 66 mandáty konzervativním lidovcům (PP), jejichž výsledek hodnotí španělská média jako historickou porážku. Strana stižená odlivem voličů kvůli korupčnímu skandálu a neschopnosti řešit krizi v Katalánsku výrazně propadla, neboť v minulých volbách v roce 2016 měla více než dvojnásobný zisk.
  |
Třetí je liberální strana Ciudadanos s 57 mandáty. S touto formací by Sánchez mohl složit většinovou vládu a jednání s jejím šéfem Albertem Riverou před volbami nevyloučil. Předseda liberálů, který postavil kampaň na slibu odstavit levici od moci, však možnou spolupráci s PSOE kategoricky odmítá.
Čtvrtá pozice patří protestní levicové formaci Unidas Podemos, která má 42 křesel. Pokud by Sánchez chtěl sestavit koalici s tímto ideově nejbližším partnerem, potřeboval by podporu menších regionálních stran. Podle médií by mohli novou Sánchezovu vládu podpořit baskičtí nacionalisté a katalánští separatisté, kteří mu loni pomohli k funkci premiéra za slib jednání o širší autonomii. Letos ale separatisté spolu s opozicí odmítli vládní návrh rozpočtu a Sánchez pak vyhlásil předčasné volby.
Katalánské separatistické formace získají v novém parlamentu přes 20 křesel, dvě baskické nacionalistické strany pak desítku.
Vox má měně, než se čekalo
Strana Vox, která brojí proti feministkám či nelegální migraci, je první krajně pravicovou formací, která bude mít zastoupení v Kongresu od pádu diktatury v roce 1975. V Senátu už má Vox jednoho zástupce po loňských volbách v Andalusii. Zisk 24 křesel je však pro stranu přibližně o deset méně, než jí předpovídaly poslední průzkumy.
K urnám dnes dorazily více než tři čtvrtiny voličů, což je celkově nadprůměrná účast. Ve srovnání s minulými volbami z roku 2016 vzrostla o téměř deset procentních bodů.
Španělé šli k parlamentním volbám již potřetí za necelé čtyři roky. V zemi se až do roku 2015 střídaly většinové vlády lidovců a socialistů, ve volbách před čtyřmi lety však poprvé nezískala některá ze stran většinu. Král proto půl roku poté vyhlásil předčasné volby, které vyhrála PP a vládla s podporou Ciudadanos až do loňska, kdy parlament vyslovil jejich vládě nedůvěru a nastoupil Sánchez.
‚Koaliční partner musí dodržovat ústavu‘
„Jedinou podmínkou je dodržování ústavy a podpora sociální spravedlnosti,“ řekl v pondělí premiér svým příznivcům v madridském ústředí socialistů. Tím podle agentury AP naznačil, že dá přednost levicové koalici, a zároveň varoval katalánské separatisty, že jakékoli povolební spojenectví musí existovat v rámci ústavy z roku 1978, podle níž je Španělsko nedělitelné.
„Vytvoříme proevropskou vládu, která Evropu posílí, a nikoli oslabí,“ řekl Sánchez podle agentury Reuters.
Volby, které měly ukončit politický pat v zemi dlouhá léta zvyklé na jednobarevné vlády, podle španělských komentátorů patrně opět povedou ke složitým koaličním jednáním. „Pedro Sánchez má dobrou pozici,“ řekl Reuters politolog Pablo Simón. Koaliční dohoda ale podle něj zcela jistě nevznikne do voleb do Evropského parlamentu koncem května.
Premiér Pedro Sánchez sahá po druhém mandátuPo dvojí volební porážce v parlamentních volbách a vypuzení z čela španělských socialistů (PSOE) se Pedro Sánchez (47) dokázal v roce 2017 vrátit na pozici šéfa strany, po loňském vyslovení nedůvěry v parlamentu vládě lidovců Mariana Rajoye usednout do křesla ministerského předsedy a v neděli se svou stranou zvítězit v předčasných parlamentních volbách:
|
