Lidovky.cz

Šéf ruského vesmírného ústavu uprchl na Západ, zná řadu tajných informací

Svět

  5:00
MOSKVA/PRAHA - Dvaapadesátiletý Jurij Jaskin vedl ústav vesmírných přístrojů, instituci, jež obhospodařuje technické komponenty včetně „ruské GPS“, satelitního navigačního systému GLONASS využívaného armádou. Také vyřizoval komunikaci korporace Roskosmos, a to až do dubna, kdy vedení agentury promptně partnerům naznačilo, aby dopisy posílali na jméno jiného funkcionáře.

Ruská raketa Proton-M. foto: Reuters

V té době se už Jaskin ocitl v hledáčku vnitřní kontroly, jež pátrala po zpronevěrách. Přesto obdržel od odboru bdícího nad zachováváním státního tajemství povolení k vydání pasu a mohl vyjet na zahraniční cestu. Z ní se už nevrátil a jen poslal svou rezignaci.

To vše se událo v první polovině dubna, list Kommersant o útěku manažera, jenž denně přicházel do styku s informacemi klasifikovanými jako tajné, napsal až teď. Deník kauzu označil za „bezprecedentní skandál“ hrozící vyzrazením státního tajemství. Celou věc prověřuje Federální bezpečnostní služba (FSB), zkoumá možné pohnutky ředitele i okolnosti povolení k cestě a vydání pasu.

Jurij Jaskin.

„Podle všeho se obával, že bude odhaleno rozkrádání rozpočtových prostředků, a proto raději opustil zemi před začátkem vyšetřování,“ říká o možných motivech ředitelovy emigrace nejmenovaný zdroj Kommersantu. V­Roskomosu totiž už delší dobu probíhá audit, který vedení spustilo na popud Kremlu. Prezident Vladimir Putin totiž v nedávné minulosti kritizoval ruský kosmický program jako neefektivní a nepříliš úspěšný. A jak je v místních poměrech zvykem, je třeba najít viníka.

Už v únoru vedly prověrky ke čtrnácti trestním stíháním především mezi řediteli různých společností patřících k Roskomosu. „Pokud se na něco dalšího přijde, bude to mít za následek personální opatření,“ varoval v dopise ředitel korporace Dmitrij Rogozin. Podle něj se včasným zásahem auditorů podařilo odvrátit zpronevěru ve výši 2,3 miliardy rublů (760 milionů korun).

Jaskin se podle dosavadních informací nachází v Řecku. Ruské úřady se obávají, že své znalosti a ­informace nabídne Západu, od kterého by mohl dostat politický azyl. Podobné případy byly obvyklé za studené války, teď k nim ale vzhledem k relativní svobodě cestování už dochází jen zřídka.

Útěky jako za starých časů

Před lety se například dostal z­ Ruska přes „zelenou hranici“ bankéř Ilja Staševskij, jenž v knize popsal šokující poměry v ruských věznicích a nakonec dostal politický azyl v Česku. Jindy se lidé snaží odjet přes třetí zemi, například letos 9. března zadržela policie na moskevském letišti Vnukovo Ruslana Goringa, bývalého náměstka ředitele státního podniku Rosgeologija. Ten rovněž čelil problémům kvůli trestnímu stíhání a podle policie mířil do Abcházie.

OBRAZEM: Tanky, rakety a tisíce vojáků. Rusko opět na Rudém náměstí řinčelo zbraněmi

S padělaným pasem a přes Bělorusko, Ukrajinu a Německo dezertoval v roce 2010 do USA důstojník Služby vnější rozvědky Alexandr Potějev, současně emigroval i jeho syn pracující v Rosoboronexportu. Jeho informace vedly k zatčení deseti ruských agentů, kteří byli posléze vyměněni za čtyři ruské odsouzené „zrádce vlasti“, mezi nimiž byl i­ přeběhlík Sergej Skripal, známý z novičokové aféry ve Spojeném království. Přes Dominikánskou republiku pak přeběhl k CIA Alexej Artamonov z odboru FSB pracující na ekonomických záležitostech, Američané ho ale nakonec vyhostili, protože s nimi nehrál férovou hru.

Jaskin ale podle jiného z činitelů Roskosmosu žádnou tajnou informaci v cizině poskytnout nemůže. „Všechno, co ví, je známo i za hranicemi nebo je to možné dohledat z otevřených zdrojů,“ říká pro Federální zpravodajskou agenturu vědecký ředitel Institutu kosmické politiky Ivan Mojsejev. „Naše vesmírné technologie jsou pro cizince jen málo zajímavé. Kromě toho na Západě kupujeme 80 procent součástek do našich kosmických zařízení,“ dodává.

Autor:
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.