Migrační problematika byla prvním z několika okruhů témat v diskusi, kterou Evropská vysílací unie (EBU) zorganizovala přímo v prostorách europarlamentu. Například Manfred Weber, zástupce Evropské lidové strany (EPP), která má velké šance volby vyhrát, zdůraznil potřebu silného zaměření na situaci v Africe. V jeho komisi by prý existoval komisař právě jen pro problematiku tohoto kontinentu.
Timmermans ve středu večer ve svých vystoupeních na situaci ve východní a střední Evropě narážel několikrát a také v jiných souvislostech. Poukázal například na nedávnou cestu maďarského premiéra a „přítele (ruského prezidenta) Vladimira Putina“ Viktora Orbána do USA za prezidentem Donaldem Trumpem, který si podle něj přeje jako historicky první americký prezident Evropu slabou a rozdělenou.
Postupné přizpůsobování Jana Zahradila
Poprvé se jako lídr volební frakce před kamerami výrazněji představila Timmermansova kolegyně z Evropské komise - kde odpovídá za problematiku hospodářské soutěže - Margrethe Vestagerová, kterou do boje vyslali liberálové z ALDE. Výrazněji se projevila u otázek jako je zdanění nadnárodních korporací, kde navrhla zavedení minimální celoevropské míry zdanění těchto firem. Část diskuse zástupci stran věnovali také otázce nezaměstnanosti, především mladých lidí.
Jan Zahradil (ODS) v debatě vedoucích kandidátů evropských politických frakcí.
V debatě nechyběla ani otázka ochrany klimatu. Český europoslanec Jan Zahradil, který do voleb vede konzervativní a reformní frakci ECR, v této souvislosti zdůraznil potřebu postupného přizpůsobování, které bude sociálně udržitelné a bude mít správný časový rozvrh i realistické cíle.
Lidovec Weber varoval před ztrátou pracovních míst a zdůraznil, že v této oblasti věří především v inovace. Také podle Vestagerové by se změny evropského průmyslu, které si přechod na nízkouhlíkovou ekonomiku vyžádá, mohly stát příležitostí, jak dát v unii vzniknout řadě pracovních míst. Weber také odmítl Timmermansovu představu evropské daně z emisí CO2, která by umožnila financovat programy potřebné k posílení ochrany klimatu.
Mezi šesti diskutujícími ve středu večer nebyl žádný výrazný zástupce euroskeptických uskupení, která podle průzkumů v mnoha unijních zemích sílí, a do výsledku eurovoleb by tak mohla výrazněji promluvit.
Před takovým vývojem ostatně mnozí z účastníků debaty varovali a do kamer evropské voliče žádali, aby přišli hlasovat. Příštích 751 europoslanců bude moci mezi 23. až 26. květnem vybrat okolo 400 milionů oprávněných voličů napříč EU. Budou mezi nimi i lidé z Velké Británie, kde se eurovolby kvůli odklad brexitu až na konec října nakonec konají také.
