Stovky obřích prázdných barelů čekají na naplnění na suchem popraskané zemi. Kolem nich se netrpělivě pohybují obyvatelé slumu Vasant Kunj ležícím na jihu indického hlavního města Dillí. Čekají na příjezd vládní cisterny, která je zásobuje vodou jen jednou za 10 dní.
Zásoby vody ubývají rychleji než se čekalo. Kapské Město bude 12. dubna na suchu |
„Je to velice těžké, takto žít,“ popisuje pro CNN Fatima Bibiová, která zařizuje přísun vody do slumu. Připomíná, že pro rodiny je vládní cisterna často jediným zdrojem vody. Není neobvyklé, že rodinám voda dojde dny před příjezdem nových zásob. Lidé jsou žízniví a zaprášení. „Všechno je závislé na těchto dodávkách. Pití, vaření, čistota, praní,“ líčí Bibiová.
Při příjezdu cisterny se okamžitě seběhne celé okolí. Muži i ženy zelenými hadicemi automaticky začínají plnit čekající barely. Každá rodina dostane 600 litrů, se kterými musí vydržet deset dní. Pro porovnání: když se jihoafrické Kapské Město potýkalo s největším suchem v historii, populace se musela omezit na 50 litrů vody denně na osobu. Ve Vasant Kunj jde o 60 litrů denně na rodinu.
Voda je pro suchem postižené Indy vzácnější než zlato. Před každým z domů stojí několik barelů a uličky mezi domky se stávají ještě užšími. „Používáme denně půl kbelíku vody na koupání a některé dny se ani nemyjeme,“ popisuje Bibiová. „Nejprve vodou myjeme zeleninu, pak oblečení a občas i sebe,“ vysvětluje, jak se voda ve slumu používá znovu a znovu. A nikdo nevyplýtvá ani kapku vody bez důvodu.
Krize po celé Indii
Problémy s nedostatkem vody jsou po celé Indii a země v současnosti čelí nejhorší krizi v historii. Podle nedávné analýzy think tanku Niti Aayog pro indickou vládu se na šest set milionů lidí v současnosti musí vypořádávat s nedostatkem vody. Ročně pak kvůli suchu, na nedostaek nebo kontaminaci vody, zemře na 200 tisíc Indů. Do konce roku 2020 pak odborníci předpokládají, že 21 největších měst Indie bude naprosto bez povrchové vody. A podle vědců bude ještě hůř.
Zatímco Česko sužuje sucho, v Krkonoších stále platí první lavinový stupeň |
„Máme příliš mnoho lidí na moc málo vody,“ uvedla zakladalka neziskové organizace Force Jyoti Sharmaová. „Je nešťastné, že lidé nevidí, jak děsivé to je.“ Jednoduše řečeno: indické vodní zdroje docházejí.
Se zvyšující se urbanizací a rostoucím počtem lidí ve městech potřebují obyvatelé čím dál větší množství vody a úřady musí stahovat vodu až ze vzdálených lokalit skrze vodovodní potrubí.
Podle analytiků je hlavním problémem fakt, že Indie bere většinu svých zásob vody z povrchových zdrojů. Několik desetiletí braly komunity napříč zemí vodu pouze z mělkých studen a nevyužívaly hloubkové vrty, či jiné formy. Došlo tak k zásadnímu vyčerpání povrchových vod.
Problém s povrchovou vodou
Poslední analýzy naznačují, že ve městech jako je Dillí, Bangalore či Hyderabat brzy dojdou zásoby povrchových vod a 100 milionů lidí může být naprosto odříznuto od vody. A nedostatek vláhy zasáhne i průmysl – většinu jej totiž tvoří zemědělství, které je na vodních zdrojích absolutně závislé.
„Vládní politika několika států, která dala farmářům možnost využívat zdarma elektřinu nebo využít dotace na čerpadla, studny a budování potrubí, vedla k nekontrolovanému využívání a plýtvání zdroji,“ tvrdí ředitel Centra pro vědu a životní prostředí Suresh Rohilla.
Nedostatek vody je navíc zhoršován klimatickými změnami. Monzunové deště již nepřinášejí tolik vláhy, jako tomu bylo v minulosti a sucha jsou častější. Vyčerpané vodní zásoby vedly v minulosti k obrovským zemědělským krizím a sebevraždám napříč farmáři. Od roku 1995 si sáhlo na život přes 200 tisíc lidí pracujících v zemědělství.
Minulý rok se severoindické město Šimla ležící ve státě Himáčalpradéš dostalo do takové krize, že jeho vláda vydala oficiální prohlášení, které žádalo turisty, aby do země nejezdili kvůli nedostatku vody. A i tehdy, stejně jako letos ve Vasant Kunj, se objevovaly na ulicích dlouhé fronty lidí s barely vody.
