Lidovky.cz

Starosto, promiň, že existujeme. Parco Saraceno patří mezi nejhorší případy mafiánské ekonomiky v Itálii

Svět

  15:00
CASTEL VOLTURNO - Místo luxusního resortu tu stojí rozpadající se domy oddělené úzkými uličkami plnými odpadků. Parco Saraceno nedaleko Neapole ukazuje, jak mafií řízené „podnikání“ dokáže i potenciální ráj změnit v peklo.

Jako po válce. Nikoli náhodou nazývají místní lidé Saracénský park „italským Bejrútem“ foto: Vít Štěpánek

Dopolední slunce vytíná v úzkých uličkách mezi polorozpadlými domy ostré stíny a zvuk kroků na dlažbě pokryté kobercem střepů replikuje třaskavou ozvěnu. Balkony pětipatrových činžáků se zdají být na pokraji života a smrti, z některých přesto visí prádlo, známka lidské existence. Tady, v prostředí připomínajícím město po válečném bombardování, stále žijí obyvatelé. Nebo spíše přežívají.

JAK FUNGUJE CAMORRA

Jako Camorra se označuje zločinecká organizace mafiánského typu působící v Neapoli a okolí.

Členové Camorry se zabývají zejména ilegálním obchodem s drogami a se zbraněmi.

Mimo to je Camorra známá organizací prostituce, prodejem padělků značkového zboží či byznysem s odpadky.

Camorra nemá centrální velení, tvoří ji desítky klanů, které mají rozdělené sféry vlivu.

Některá graffiti, kterými jsou domovní zdi pokryté, nepostrádají ironii – ovšem takovou, nad kterou se ustrnou i kamenná srdce. Starosto, promiň, že existujeme, praví ve vzorně spisovné italštině jeden z nich. U hromady páchnoucího nepořádku zase někdo nastříkal nápis Zákaz odhazování odpadků. O kousek dál, uprostřed křižovatky, zůstala opuštěná hračka, dětský traktůrek. Jaké to asi je, vyrůstat v takovém prostředí?

Parco Saraceno, část resortu zvaného Pinetamare asi 40 kilometrů od centra Neapole, patří mezi nejhorší případy mafiánské ekonomiky v Itálii. Členové místní Camorry chtěli na konci 60. let „vyprat“ nelegálně nabyté peníze stavbou a provozováním resortu, který měl sloužit k odpočinku a přímořským radovánkám bohaté klientele z Neapole a okolí. Zákony se tehdy nikdo moc nezabýval: část resortu vznikla v místech stavební uzávěry na ploše přírodní rezervace, většina bez stavebního povolení. Také bez kloudného odborného dohledu, následkem čehož začaly domy na nepevném podloží podklesávat a praskat.

Z těchto důvodů do Saracénského parku neapolská smetánka nikdy nedorazila a místo brzy začalo být věrné svému názvu – vypadá jako po nájezdu saracénských pirátů. A místo bohatých dovolenkářů do lokality přišli lidé z opačného konce společenského spektra: sociálně slabí, bezdomovci a squatteři.

V Parco Saraceno dodnes věrně ožívají ničivé efekty mafiánských praktik, které popsal odvážný novinář Roberto Saviano ve svém bestselleru Gomora. Jeho svědectví ovšem nebylo zadarmo: Saviano čelil za infiltraci a rozkrytí způsobů, kterými Camorra pracuje, nesčetným vyhrůžkám smrtí a již mnoho let žije pod policejní ochranou.

Na dně lidské existence

„Ztratil jsem práci, nájem v našem bytě v centru Castel Volturno byl stále vyšší a uživit tři děti nikdy nebyla legrace, tak jsme se přesunuli sem,“ krčí rameny asi čtyřicetiletý muž, který se odmítl představit. „Není to tu nic moc, ale žít se tu dá,“ dodává.

Část nelegálně postavených, chátrajících objektů již úřady v Pinetamare strhly a černí „nájemníci“ museli odejít. Stejný osud zřejmě v dohledné době čeká i zbývající torzo. Tím ovšem trable lokality nekončí.

„Samozřejmě že tu je kriminalita,“ krčí rameny mladá, hezky upravená žena, která v dekadentním prostředí Parco Saraceno působí jako zjevení. „Drogy, prostituce... však se běž podívat večer na hlavní ulici.“

Mafie bohatne i na mozzarelle. Typicky italské potraviny nastavuje nekvalitními náhražkami

„Hlavní ulicí“ se myslí Via Domitiana, silnice, kterou nechal postavit před téměř dvěma tisíci lety římský císař Domitianus. To, co bývalo chloubou starověkého Říma, ovšem dnes nabízí pohled do nejnižších pater společnosti a není třeba čekat do večera. I v pravé poledne je cesta lemována množstvím prostitutek a hotely s nápisy „uso giornaliero (pokoje pro denní využití) 20 euro“ jsou tu na každém rohu.

Situaci v lokalitě ještě zhoršil příliv afrických uprchlíků, započatý dávno před poslední migrační krizí. Vedle většiny bezproblémových běženců se do Pinetamare totiž stáhli i násilníci a podvodníci zejména z Nigérie a okolních států a rychle začaly spory s domácí Camorrou o teritoria a zisky z nelegálních byznysů. Rozmíška mezi Camorrou a jedním africkým gangem vyústila v září 2008 ve střelbu, která si vyžádala sedm mrtvých; pro událost se vžilo označení „masakr v Castel Volturno“.

Autor:
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.