Lidovky.cz

Šéfem europarlamentu se stal italský socialista Sassoli. Druhý se 160 hlasy skončil Jan Zahradil

Svět

  11:28aktualizováno  15:05
Štrasburk - Předsedou nového Evropského parlamentu (EP) byl ve středu zvolen italský socialistický poslanec David-Maria Sassoli. Díky podpoře největších frakcí získal ve druhém kole tajné volby 345 hlasů ze 667 odevzdaných platných volebních lístků. Na druhém místě skončil český konzervativec Jan Zahradil (ODS), kterého podpořilo 160 poslanců, a třetí německá spolupředsedkyně europarlamentní skupiny zelených Ska Kellerová se 119 hlasy.

Nový šéf Evropského parlamentu David-Maria Sassoli (frakce S&D). foto: Reuters

Zahradil: Tvrdé jádro jasně vyhrálo, Leyenová to ale ještě nemá jisté. Nálada v Bruselu je velmi živá

Sassoliho vedle socialistů podpořila i část poslanců nejsilnější skupiny lidovců a někteří liberálové. Třiašedesátiletý politik italské Demokratické strany ve svém úvodním projevu prohlásil, že EU musí brát ohled na rozdílnost svých jednotlivých regionů.

„Nejsme lepší či horší, jsme jen jiní. A měli bychom být na svou rozdílnost hrdí,“ řekl europoslancům nový předseda.

Za své priority pro 2,5 roku trvající volební období označil mimo jiné boj za svobodu, solidaritu či vládu práva. EU podle něho musí být připravena čelit klimatickým změnám a migraci a zároveň lépe než dosud pochopit potřeby obyvatel Evropy. „Musíme přijít se skutečnými odpověďmi na problémy občanů unie,“ řekl Sassoli.

Ital David-Maria Sassoli se hlásí.
Český europoslanec Jan Zahradil z frakce ECR.

Na jeho podpoře se dohodly nejsilnější evropské politické skupiny v úterý poté, co summit navrhl do čela Evropské komise (EK) německou ministryni obrany Ursulu von der Leyenovou. Zvláště menší politické kluby hlasitě kritizovaly popření systému takzvaných spitzenkandidátů, na jehož základě měl EK obsadit volební lídr navržený přímo stranami. Část europoslanců dala najevo, že kvůli nesouhlasu s úterní dohodou Sassoliho nepodpoří a někteří dali hlas českému kandidátovi.

Zahradil považuje svůj výsledek za úspěch vzhledem k tomu, že konzervativní skupina ECR má v parlamentu jen 62 poslanců.

„Je vidět, že taková ta eurorealistická pozice našla určitou odezvu,“ řekl ČTK český europoslanec, podle něhož politiky podporující Sassoliho úspěch pravicového oponenta překvapil a vedl k tomu, že navzdory dohodě největších frakcí nebyl Ital zvolen už v prvním kole.

„Podpořili mě spíše ti, kterým sedí méně federalistický pohled na evropskou integraci a také ti, kteří nebyli součástí úterní dohody mezi lidovci, socialisty a liberály,“ dodal Zahradil s tím, že patrně získal i hlasy některých lidovců.

Odpoledne budou poslanci vybírat 14 místopředsedů. Zahradil na tuto funkci kandidovat nebude, ucházet se o ni naopak chce česká zástupkyně v liberální frakci RE Dita Charanzová (ANO).

Profil Davida-Marii Sassoliho (63), který byl zvolen předsedou nového Evropského parlamentu (EP):

  • Bývalý novinář Sassoli je členem italské Demokratické strany (PD), která v nedávných volbách do EP skončila na druhém místě za protiimigrační Ligou vicepremiéra Mattea Salviniho.
  • PD je v europarlamentu členem druhé nejsilnější frakce Pokrokového spojenectví socialistů a demokratů (S&D). Sassoli je europoslancem od roku 2009 a od roku 2014 byl místopředsedou EP.
  • Narodil se 30. května 1956 ve Florencii. Na Florentské univerzitě vystudoval politologii a novinářskou kariéru zahájil v místních novinách a v tiskových agenturách. Poté nastoupil do deníku Il Giorno a pracoval také pro italské státní televize TG3 nebo TG1.
  • V roce 2009 opustil kariéru novináře, vstoupil do Demokratické strany a byl poprvé zvolen do EP. V roce 2012 neúspěšně kandidoval v demokratických primárkách na starostu Říma. Do EP byl zvolen i v roce 2014 a letos. Dosud byl členem Delegace v Parlamentním výboru pro stabilizaci a přidružení EU-Srbsko.
  • Sassoli je pátým italským předsedou EP od roku 1958.
  • Evropský parlament vznikl na základě římských smluv o vytvoření Evropského hospodářského společenství (EHS) a Evropského společenství pro atomovou energii (Euratom), které vstoupily v platnost 1. ledna 1958. Smlouvy položily základní kámen ke vzniku současné Evropské unie a týž den k nim bylo připojeno již více než pět let existující Evropské společenství uhlí a oceli (ESUO), zároveň byly založeny Evropská investiční banka (EIB) a Evropské parlamentní shromáždění. To zasedalo poprvé 19.-21. března 1958 ve Štrasburku. Až v červnu 1979 se konaly první přímé volby do EP, předtím byli europoslanci delegováni národními parlamenty.
  • EP byl původně jen poradním a kontrolním orgánem. Jednotný evropský akt (1987) a Smlouva o EU (už první verze z roku 1993) ale jeho pravomoci rozšířily, takže nyní EP s Radou EU přijímá a mění legislativu téměř ve všech oblastech. EP schvaluje rozpočet EU či Evropskou komisi, již může též později odvolat. Souhlas EP je nutný i při vstupu nových států či při schvalování dohod o přidružení. Předseda EP je volen na dva a půl roku, tedy na polovinu volebního období parlamentu, a jeho funkční období může být prodlouženo.
Autor:
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.