„V našich zemích - v Čechách, na Slovensku, ve Španělsku, v Portugalsku, Polsku, v Rumunsku, v Bulharsku - nás vlády nechtějí poslouchat. A protože jsme také občané EU, rozhodli jsme se demonstrovat za naše práva zde. V Evropě žijeme přes 900 let a jsme její součástí,“ připomněl Pongo. Romové jsou podle něj stejně jako dříve dál odsouváni na okraj společnosti, mají horší přístup ke vzdělání, ale také k práci. Pomoc, třeba z evropských peněz, podle něj často končí u lidí, kteří ji ve skutečnosti nepotřebují.
Podle údajů Evropské komise je občany některé z členských zemí unie asi šest milionů lidí hlásících se k romské národnosti. Statistiky ukazují, že přes snahy úřadů i nevládních organizací dál ve velké míře čelí předsudkům a sociálnímu vyloučení.
Někdejší kandidát do Senátu Petr Jano, který nyní žije v Británii, upozornil, že mnoho příslušníků romské menšiny individuálně v některé zemi EU uspělo. „Velké procento je ale pasivní a v pozici, kdy je čím dál více ochuzováno... ne, že by neměli svá práva, ale nenaplňují je,“ míní. I pondělní demonstrace doprovázená hudbou na náměstí před europarlamentem má podle něj vytvořit „ducha občanského postoje z úrovně EU, které jsou její členské země součástí“.
Mezi romské demonstranty přišel český lidovecký europoslanec Tomáš Zdechovský. Europarlament, mezi jehož 751 členy je po eurovolbách sedm zástupců Romů, v této věci podle něj může tlačit na Evropskou komisi, aby se zasadila při řešení tří klíčových problémů menšiny.
„Je to boj s chudobou, obrovská nezaměstnanost a popřípadě v některých zemích i lidská práva tak, aby i přístup členských států se změnil,“ uvedl. Na místě je podle něj tvrdší postup vůči zemím, které například Romům neumožňují vzdělávání nebo udržují existenci romských ghett.
„Evropský parlament se poměrně dost o změny snaží,“ myslí si Zdechovský, kteří připomněl například pravidelnou organizaci Romských týdnů v EP.
