Přírodovědec David Attenborough byl v úterý přizván před britský parlamentní výbor pro byznys, energie a průmyslovou strategii, aby podal důkazy a plány, jak bojovat s klimatickými změnami. Podle mínění autora nejlépe hodnocených dokumentů o přírodě je nutná radikální a rychlá akce. Na dotaz, zda je plán britské vlády dosáhnout nulové úrovně uhlíkových emisí do roku 2050 správný, Attenborough uvedl, že pravděpodobně nejde o ideální řešení.
Jak je na tom naše planeta? Podívejte se na úchvatné fotografie, které mají pomáhat |
„Řekl bych, že to není nejlepší způsob, jak se na tento problém zaměřit,“ řekl. „Nemůžeme být příliš radikální v boji s problémy, kterým v této době čelíme. Otázkou je, čeho jsme schopni dosáhnout a jak přesvědčit náš elektorát, že tohle chtějí,“ dodal popularizátor přírodopisu.
„Nejpovzbudivější věc, kterou vidím, je to, že voliči zítřka se již velice silně ozývají. Jsou tak svým způsobem zdrojem úlevy, že si mladí lidé uvědomují, že tento svět je jejich budoucnost,“ sdělil politikům Attenborough. „Já jsem OK, všichni zde jsme taky OK, protože my nadcházejícím problémům čelit nebudeme. V příštích 30 letech však přijdou velké změny v tom, jak žijeme a co jíme.“
Na následný dotaz poslance Vernona Coakera, jestli by mohl Attenborough rozvést, o jakých změnách hovoří, přírodovědec odpověděl: „Byla doba v 19. století, kdy si civilizovaní lidé mysleli, že je naprosto morálně přijatelné vlastnit jiného člověka jako otroka. A během dvaceti, třiceti let, se vše naprosto změnilo. Domnívám se, že jsme na začátku velkých změn.“
Největší dopad lidského jednání na planetu Attenborough podle svých slov viděl na australském Velkém bariérovém útesu, kde se poprvé potápěl v padesátých letech. „Nikdy nezapomenu na potápění před pár lety, kdy jsem spatřil namísto velkého počtu forem života a krásně bílého útesu vše mrtvé a zažloutlé,“ dodal.
