S nápadem použít sněhová děla k zasněžení západní části Antarktidy přišli klimatologové, kteří se ve studii publikované v časopise Science Advances zaměřili na počítačové simulace, které jim umožnily odhadnout budoucí ztrátu ledu v západní Antarktidě. Tím mimo jiné potvrdili předchozí zjištění, že ani výrazná redukce skleníkových plynů nemusí zabránit kolapsu ledové pokrývky v oblasti, a proto přišli s novou možností.
Pokud totiž všechny ledovce roztají, tak se hladina oceánu může zvýšit až o tři metry, což by znamenalo možné zaplavení Londýna, New Yorku nebo Šanghaje. Napohled šílený plán vyvolává ve vědecké komunitě skepsi.
„Zjevná absurdita snahy nechat umělý sníh v Antarktidě zastavit ledovou nestabilitu odráží dechberoucí rozměr problému s hladinou moře,“ reaguje podle The Independent na kritické ohlasy Anders Levermann z Potsdamského institutu pro výzkum klimatických dopadů (PIK) a jeden z autorů studie.
Tenčící se led postihuje čtvrtinu západní Antarktidy, varují vědci |
Nedávné údaje naznačují, že některé ledovce v Amundsenově moři se začaly hroutit. Západní antarktická ledová pokrývka je vědci považována za takzvaný bod zlomu. Pokud ztráta ledovců bude stále markantnější, tak se podle nich nemusí zastavit, dokud nebude celá ledová pokrývka pryč. To může zdvojnásobit předchozí odhady nárůstu hladiny moře.
Spoluautor studie a Levermannův kolega z PIK Johannes Feldmann k tomu poznamenal, že velké množství umělého sněhu skutečně může zastavit tání ledovců v oblasti. „V praxi to znamená odčerpání obrovské vodní masy z oceánu,“ uvedl Feldmann. Jedním dechem ale dodal, že drsné antarktické klima ztěžuje předvídání technických problémů. Na to téma Robin Smith z univerzity v Readingu uvedl, že „těžba“ mořské vody by znamenala bezprecedentní úsilí pro lidstvo v jednom z nejdrsnějších prostředí planety.
Obětovat Antarktidu, nebo obývané pobřežní oblasti?
Značné „odsávání“ mořské vody může navíc mít nebezpečné dopady na region. „Zřízení infrastruktury v Amundsenově moři a masivní odebírání mořské vody by v podstatě znamenalo ztrátu jedinečné přírodní rezervace,“ informoval Feldmann. „Zásadní je rozhodnout, jestli chceme jako lidstvo obětovat Antarktidu, abychom zachránili v současné době obývané pobřežní oblasti a kulturní dědictví, které jsme vybudovali,“ reagoval Levermann.
Přesná čísla totiž naznačují, že ke stabilizaci ledové plochy by bylo zapotřebí nejméně 7 400 gigatun mořské vody za deset let, přičemž jedna gigatuna je o něco méně než kubický kilometr. K zajištění elektrické energie na výrobu by bylo zapotřebí několik desítek tisíc větrných turbín.
Umělý sníh může mít negativní ekologické dopady pro oblast
Sněmovna reprezentantů podpořila pařížskou klimatickou dohodu. Trump bude zákon nejspíš vetovat |
Dalším problémem je, že umělý sníh by mohl mít negativní ekologické dopady na životní prostředí. Podle vědců tak musí být varianta na odčerpání vody z moře a její proměnění na sníh pečlivě zvážena. „Vizionářské myšlení, které v současné chvíli nejvíce potřebujeme, je takové, které nám řekne, co můžeme udělat, abychom naši civilizaci zbavili závislosti na fosilních palivech,“ řekl Jeffrey S. Kargel z Institutu planetární vědy. Souhlasí tak s částí vědců, kteří dodávají, že úsilí se sněžnými děly bude mít smysl, pouze pokud bude dodržována Pařížská dohoda o klimatu.
