Lidovky.cz

Kalifornie vs. Trump. Stát uzavřel tajnou dohodu s automobilkami a zpřísnil pravidla pro primárky

Svět

  5:00
SAN FRANCISCO/PRAHA - Příchod Donalda Trumpa do Bílého domu znamenal pro řadu Kaliforňanů prohru. V oblasti klimatu ubývaly regulace, v otázce imigrace zase přibývaly. Kalifornští zákonodárci se však rozhodli bojovat za svou vizi zeleného a otevřeného státu. A hází prezidentovi neustále klacky pod nohy.

Donald Trump foto: ČTK

V posledním ze sporů, které probíhají mezi současnou administrativou ve Washingtonu a jedním z nejliberálnějších států USA, se kalifornští zákonodárci rozhodli, že každý kandidát, který si přeje zúčastnit se primárek (tedy voleb, z nichž vzejdou kandidáti na prezident Demokratické i Republikánské strany) na území státu, musí zveřejnit svá daňová přiznání. A právě to prezident Trump již několik let odmítá.

Trump slíbil odvetu za digitální daň, kterou zavedla Francie. O dani uvažuje i Česko

Podle deníku Los Angeles Times se s téměř stoprocentní jistotou dostane tento zákon k soudu. Zákon požaduje, aby všichni kandidáti předložili daňová přiznání za posledních pět let do listopadu letošního roku, aby se mohli účastnit březnových primárek.  

„Jako jedna z největších ekonomik na světě a domov každého devátého amerického voliče máme povinnost tyto informace po prezidentských a guvernérských kandidátech požadovat,“ uvedl k rozhodnutí guvernér Kalifornie Gavin Newsom. „Jsme v mimořádné době a státy mají zákonnou a morální povinnost udělat vše v jejich moci, aby zajistili, že lídři toužící po nejvyšších úřadech splňují minimální standardy.“

Trumpovi s královnou.
Severokorejský vůdce Kim Čong-un řekl, že Trumpova krátká návštěva v KLDR...

Prezident Trump s vysokou pravděpodobností dá tento zákon k soudu. „Ústava jasně říká, jaké jsou předpoklady pro kandidaturu na prezidenta a státy nemohou přidávat další požadavky,“ uvedl pro média Tim Murtaugh z prezidentovy volební kampaně.  Trumpa nicméně norma nemusí zneklidňovat, neboť k republikánské prezidentské nominaci patrně účast v kalifornských primárkách nepotřebuje.

Klima i automobily

Nejde však o jediný kámen, který Kalifornie hodila prezidentu Trumpovy pod nohy. Podle zjištění deníku The Washington Post se kalifornským zákonodárcům podařilo podkopnout i prezidentovu snahu v oblasti automobilového průmyslu. Poté, co Trump nastoupil do úřadu, stáhl USA z Pařížské klimatické dohody a následně zvýšil hranici povolených emisí pro automobily.

Stát Kalifornie se však rozhodl nové regule bojkotovat a podržel si úroveň z doby Obamovy administrativy. Minulý měsíc pak vyjednal tajnou dohodu se zástupci čtyř největších výrobců aut – Fordem, Hondou, Volkswagenem a BMW – že na území státu budou prodávat pouze automobily s nižší spotřebou a na americkém trhu obecně se přizpůsobí kalifornským regulím. „Raději se přizpůsobí tvrdším nařízením, než aby vyráběli dva typy motorů pro jeden trh,“ vysvětlila v podcastu The Washington Post reportérka Juliet Eilperinová.

Podobně Kalifornie ponechala tvrdší regule i pro emise CO2. Dokonce ještě před nástupem prezidenta Trumpa do funkce se tehdejší guvernér Jerry Brown nechal slyšet, že pokud Trump omezí finance na výzkum klimatických změn, „Kalifornie klidně vyšle vlastní satelit!“

Boj s migrací

Otázka globálního oteplování však není jedinou, kde se liberální vedení Kalifornie rozchází s představami Donalda Trumpa. Prezident postavil značnou část své volební kampaně na boji s nelegální imigrací a po nástupu do funkce značně posílil pravomoci federální pohraniční stráže.

Její fungování ale do značné míry závisí na spolupráci s místními úřady a právě zde Kaliforňané odmítli spolupráci. V dubnu 2017 tak kalifornský senát schválil zákon, podle kterého nesměli státní ani lokální policisté vynakládat jakékoliv finanční zdroje na spolupráci s federálními imigračními úřady.

Podobně se také zákonodárci pokusili zablokovat i stavbu pohraniční zdi s Mexikem, kterou Donald Trump sliboval ve volbách. Případ se vlekl až k nejvyššímu soud USA a koncem července padlo rozhodnutí: vláda prezidenta Donalda Trumpa bude moci využít 2,5 miliardy dolarů (57,4 miliardy korun) z peněz ministerstva obrany k vybudování zdi podél jižní hranice USA s Mexikem. Soudci nejvyššího soudu poměrem pěti ku čtyřem hlasům.

Přestože se podle průzkumů většině Kaliforňanů nelíbí kroky Trumpovy administrativy, opustit federaci a vyhlásit nezávislost chce jen malé procento lidí. Podle studie univerzity Berkeley by pro vyhlášení nezávislosti na USA hlasovalo 44 procent demokratických voličů a pouhých 15 procent republikánů. Pro magazín Time tento stav hezky shrnut senátor Kevin de León: „Nemůžeme se odtáhnout, musíme vést.“

zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.