Lidovky.cz

Původ tajemné radiace odhalovali i dva Češi. Stopy je přivedly do Ruska

Svět

  5:00
PRAHA - Před dvěma lety se nad Evropou zvedl radioaktivní opar ruthenia. I když šlo o stopové množství, nic podobného české přístroje nezachytily od nechvalně proslulé černobylské havárie z dubna 1986. Mezinárodní tým, v němž byli i dva čeští vědci, sledoval ruthenium zpátky do minulosti a všechny indicie dávají jedinou odpověď: za událostí stojí podle všeho ruský podnik pro zpracování radioaktivních materiálů Majak.

Dana Drábová. foto:  Tomáš Krist, MAFRA

„Jsou to všechno jen indicie. Pokud se nikdo nepřizná, pravdu se už asi nikdy nedozvíme,“ řekla serveru Lidovky.cz Dana Drábová, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost.

Mezinárodní skupina vědců, která fungovala na neformální bázi pod názvem Ring of Five (Kroužek pěti), zveřejnila před nedávnem závěrečnou zprávu. Experti hledali odpověď na to, odkud se na podzim roku 2017 vzal v evropském ovzduší izotop ruthenia Ru-106. Žádný viník se nepřihlásil, nicméně závěry odborníků jinam než do Ruska neukazují. Podle časové řady, sledování trajektorie a různých chemických hledisek by dle studie měl být za pravděpodobný zdroj uvolnění izotopu ruthenia považován právě Majak v Jižním Uralu. Nemuselo jít vůbec o maličkost. „I když v Evropě radioaktivita byla velmi nízká, v místě události to zřejmě úplně triviální záležitost nebyla,“ dodává Drábová.

Ru-106

  • Ru-106 vzniká zejména štěpením paliva v jaderném reaktoru. Používá se se také v medicíně nebo jako zdroj energie pro satelity. 
  • Únik Ru-106 přímo z jaderného reaktoru nebo při testu jaderných zbraní byl ale vědci vyloučen. Ve vzduchu by totiž ve zvýšeném množství musely být i další radioaktivní látky, to se nestalo.  
  • Množství a vlastnosti, které uniklé Ru-106 mělo, může podle vědců naznačovat kontext s výrobou velkého radioaktivního zdroje pro možný experiment. 
  • Stopové množství Ru-106 v ovzduší nad ČR a v dalších státech Evropy bylo poprvé detekováno 29. září 2017. Oblak se na jednotlivých místech pohyboval jeden až tři dny. 
  • Z hlediska zdraví byla pro Čechy koncentrace Ru-106 ve vzduchu zanedbatelná. 
  • Pravděpodobné místo úniku (Majak v Rusku) vědci odhadli na základě dostupných měření a znalosti atmosférického proudění vzduchu.  

V týmu byli dva Češi, Miroslav Hýža a Věra Bečková, oba ze Státního ústavu radiační ochrany. „Ru-106 jsme nedetekovali od roku 1986, kdy bylo na území České republiky měřitelné v důsledku černobylské havárie. Přestože se používá v omezené míře i v medicíně, na vysvětlení koncentrací, které jsme v roce 2017 pozorovali, to nestačilo,“ zdůrazňuje Hýža.

On sám se specializoval na monitorování radioaktivity ve vzduchu pomocí spektrometrie záření gama, jeho kolegyně Bečková dělala chemické analýzy, například týkající se rozpustnosti Ru-106. Spoluautoři jsou oni dva, ale jak dodává Hýža, do bádání se zapojil celý monitorovací odbor státního ústavu.

Skupina vědců sledovala cestu radioaktivního izotopu zpět k původnímu zdroji pomocí metod matematického modelování atmosféry. Zpětné zjišťování a hledání původního zdroje lze podle Drábové přirovnat k tomu, když se předpovídá počasí. Jenom se nehledí dopředu, ale do minulosti.

Ve vědecké studii se konstatuje, že radioaktivní izotop Ru-106 zřejmě unikl při opětovném zpracovávání vyhořelého jaderného paliva, nejspíše v rámci neúspěšné přípravy vysoce radioaktivního zdroje.

Podezření už v roce 2017

Rusko bylo v podezření už od roku 2017, kdy ruská federální hydrometeorologická služba služba Roshydromet na svých internetových stránkách zveřejnila zprávu o měření Ru-106 v ovzduší v oblasti Jižního Uralu. Naměřené hodnoty ve městě Argajaš v Čeljabinské oblasti tehdy několikanásobně překročily běžné měřené hodnoty.

Rosatom chce investovat do Temelína i Dukovan, prohlásil ruský ministr na Pražském hradě

Státní energetická firma Rosatom v reakci zprávu Roshydrometu zveřejnila prohlášení, ve kterém vyloučila, že by izotop unikl z jaderného průmyslového komplexu Majak. Ten je od Argayaše zhruba 20 až 30 kilometrů. Místo toho ruští úředníci prohlásili, že zdrojem záření byla družice, jež shořela v atmosféře. To však nynější zpráva vědců rozhodně vyloučila. „K uvolnění Ru-106 pravděpodobně došlo ve spodních troposférických vrstvách a nelze jej spojit s družicovým rozpadem,“ odmítají experti. Drábová stvrdila, že všechny modely ukazují, že to opravdu nemohlo být tak, jak uvádějí ruské úřady.

V současnosti je ruský Majak jedním z největších ruských podniků na zpracování radioaktivního materiálu. V roce 1957 tam došlo k jaderné havárii, která je podle znalců dodnes třetí nejhorší jadernou havárií na světě, za Fukušimou a Černobylem.

Autor:
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.