Kdysi to byla bašta vládních socialistů. Zesnulý vůdce Hugo Chávez sem nechal dovážet levné potraviny včetně takového luxusu, jako jsou ovocné kompoty.
Caracaský slum Carapita dnes ale může posloužit jako příklad sociálního rozkladu a ideologické otupělosti v zemi, kde panují hlad, nemoci a kde kolabují veřejné služby jako rozvod elektřiny a dodávky vody.
Vláda amerického prezidenta Donalda Trumpa počátkem srpna vyhlásila vůči režimu Nicoláse Madura „totální embargo“, což podle mnohých expertů může ekonomickou situaci v zemi dramaticky zhoršit. Venezuela se může brzy ocitnout na prahu hladomoru, varují.
Opozice bude jednat s venezuelskou vládou. Potřebujeme svobodný volební proces, říká Guaidó |
Ulice Carapity již dnes nabízejí letargický rytmus spořivého života, jenž jde do extrému. Na hlavní silnici lze narazit na opraváře všeho druhu – od rozbitých bot a tašek až po zapalovače. Lidé tu často nosí obnošené oblečení, drtivá většina léta nebyla v restauraci či v kině.
Uvnitř slumu fungují domácí humanitární organizace, které se snaží obyvatelům Carapity dopřát trochu jídla v zemi, kde většina obyvatel nemá šanci jíst třikrát denně.
„Carapita byla kdysi na 99 procent revoluční. Dnes tu vláda žádnou podporu nemá už jenom proto, že nás zcela opustila,“ říká mi 49letý José Pulido, který se v Carapitě narodil a dnes tu pracuje jako komunální lídr.
Podporovatelé opozice na demonstraci v Caracasu.
Pulido monitoruje sociální a zdravotní situaci slumu a své pozorování předává humanitární organizaci Alimenta La Solidaridad. Ta na základě jeho zjištění ve slumu otevřela veřejnou jídelnu pro děti od dvou do čtrnácti let. Zájem byl obrovský, sto míst se brzy zaplnilo. Podle Pulida dnes na uvolněné místo již čeká dalších 25 dětí.
Alimenta La Solidaridad dnes ve Venezuele spravuje přes 130 podobných jídelen a poskytuje zdarma obědy 12 tisícům dětí. „Všechny jídelny dnes mají pořadník. Často musíme vybírat mezi téměř stejně podvyživenými dětmi. Bohužel náš rozpočet je omezen,“ popsala situaci Andrea Varvarová, sociální pracovnice organizace.
OSN: Ze země by mohla prchnout až čtvrtina obyvatel
Vyhlídky jsou přitom tristní. Mezinárodní měnový fond (MMF) nedávno předpověděl, že se hrubý domácí produkt Venezuely sníží koncem tohoto roku o dalších 35 procent. OSN mezitím počítá s tím, že z Venezuely budou nadále proudit davy lidí. Tento exodus, jenž dnes čítá na 5 milionů lidí, by v prosinci roku 2020 mohl dosáhnout až 8 milionů, což by představovalo čtvrtinu celkové populace země.
Nejnovější ekonomické sankce, které na Madurův režim uvalil Donald Trump a jež mají zmrazit veškerá vládní aktiva a bankovní transakce, mohou podle OSN situaci „výrazně zhoršit“.
Již dnes řada domácích expertů poukazuje na tvrdý dopad sankcí, které USA v lednu letošního roku uvalily na export venezuelské ropy.
Venezuelská ekonomika je z 95 procent závislá právě na prodeji „černého zlata“. Výměnou za něj země nakupuje jídlo, léky, oblečení či náhradní díly.
  |
Sankce mohou ublížit i opozici pod vedením Juana Guaidóa, který jejich existenci systematicky prosazuje. Guaidóa dnes za legitimního prezidenta uznává přes 50 států včetně USA, Kanady, zemí Evropské unie či Japonska.
„Lidé kolem Guaidóa si nechtějí připustit, že ropné sankce mohou být pro řadu lidí devastující. Guaidó tak může brzy ztratit na popularitě, protože ho mnozí budou mít za viníka,“ sdělil mi respektovaný sloupkař Francisco Toro.
Nicolás Maduro v reakci na nové americké sankce oznámil, že stahuje své vyjednavače, kteří se s představiteli opozice snaží nynější politickou krizi vyřešit prostřednictvím dialogu.
Guaidó má na sesazení Madura dva tři měsíce
Venezuela má dnes vedle dvou prezidentů i dva parlamenty. Ten kontrolovaný opozicí je ale na hranici kolapsu. Vlna vládních represálií vůči zákonodárcům totiž v posledních týdnech jen zesílila a desítky z nich jsou nyní v exilu.
Brzy tak může dojít k tomu, že tento parlament, kterému Maduro v létě roku 2017 odebral veškeré pravomoci za podpory provládního Nejvyššího soudu, nebude mít usnášeníschopný počet, a stane se tak technicky nefunkčním.
Juan Guaidó má ve Venezuele mnoho příznivců.
Juan Guaidó mezitím přichází o jednoho spolupracovníka za druhým, a to včetně své ochranky. Dva její členové, kteří se starali o Guaidóovu bezpečnost, nedávno skončili ve vězení za „obchodování s nelegálními zbraněmi“. Ve vězení je dnes i Guaidóův viceprezident Edgar Zambrano a hlavní poradce Roberto Marrero.
Politický analytik Dimitris Pantoulas má za to, že jak Maduro, tak Guaidó se ocitli v šachu. Maduro je izolován a oslaben sankcemi, Guaidó nedokázal ani po půl roce od chvíle, kdy se prohlásil za dočasného prezidenta, na svou stranu zviklat armádní špičky, arbitra venezuelské moci.
„Guaidó má dva tři měsíce na to, aby Madura sesadil. Pokud se tak nestane, jeho revolta bude zřejmě historií,“ míní Pantoulas.
