Lidovky.cz

Svět

Omluvy za zločiny a pískot na premiéra. V Polsku si připomínali začátek druhé světové války

Duda v projevu poděkoval Steinmeierovi, že se vzpomínky bolestivého výročí zúčastnil. foto: Reuters

Reportáž
GDAŇSK - Omluva za válečné zločiny, pískání na premiéra i ceremonie za plotem – to byla nedělní připomínka 80 let začátku druhé světové války ve dvou polských městech, kde vše 1. září 1939 nad ránem začalo.
  5:00

Je půl čtvrté ráno, Polsko ještě spí, na silnici vedoucí ke gdaňskému přístavu se ale už tvoří zácpa. „Vždyť je tu jeden velký nepořádek?“ rozhazuje rukama pořadatel, který má navigovat auta na parkoviště. Nakonec se ale všichni nějak vejdou a prostor pod uměle navršeným pahorkem s památníkem obránců poloostrova Westerplatte u Gdaňsku se ještě hluboko v temném ránu zaplní několikatisícovým davem.

Německý prezident Frank-Walter Steinmeier se dnes na vzpomínkové akci k 80. výročí vypuknutí druhé světové války omluvil obětem německé agrese.

Připomínka tu pravidelně začíná ve 4:45 ráno. To je čas, kdy tady na Westerplatte zazněly 1. září 1939 jedny z prvních výstřelů války, která svými hrůzami překonala všechny dosavadní konflikty. Tehdy 189 mužů pod vedením majora Henryka Sucharského ubránilo základnu sedm dní místo očekávaných sedmi hodin. Měli přitom jen 17 mrtvých, zatímco na německé straně padlo 400 lidí. Fenomén Westerplatte je jednou z výjimek v jinak pro Poláky zničující a jen měsíc trvající německé a později sovětské agresi v září 1939. Slouží za vzor hrdinství a nelze se divit, že po jeho odkazu zdatně pošilhávají i politici.

Začala největší válka (výročí útoku na Polsko)

Tentokrát se ukázalo, jakou nechává historie stopu v politice a naopak. „Polsko útok nacistického Německa zaskočil a znamenal nejčernější dny v našich dějinách,“ vybíral pečlivě slova premiér Mateusz Morawiecki, zatímco od moře svítalo a ze skupinky účastníků pod velkou evropskou vlajkou se ozýval pískot a smích. Gdaňsk, odkud pochází současný předseda Evropské rady a jeden ze zakladatelů liberální Občanské platformy Donald Tusk, je pro vládní stranu Právo a spravedlnost (PiS) obtížnou destinací.

Hitler mohl zemřít, válka skončit dříve. Stauffenbergův atentát ale před 75 lety nevyšel

Potlesk naopak sklidil místopředseda Evropské komise Frans Timmermans: „Vlastenectví je i tolerance k jiným národům a kulturám,“ řekl v narážce na protimigrační politiku Polska, kvůli níž měl s vládou PiS už několik roztržek. Přiznal ale také, že jeho otec Poláky chválil, za války se totiž v Nizozemsku dočkal osvobození právě od kontingentu polských vojáků. „Pamatoval si to, i když už nebyl zcela při smyslech,“ dodal místopředseda. Specifická část programu následovala po obvyklé slavnosti u památníku, kdy se část přítomných, především ti spjatí s PiS, odebrala do prostoru blízké základny pohraniční stráže a položila základní kámen novému projektu Muzea Westerplatte. Představitelé města, kde vládne opozice, ale akci bojkotovali a ani organizátoři na slavnost nepustili veřejnost.

Jde tu o odlišné vnímání historie, kterou chce PiS prezentovat jako více sebevědomou a vlasteneckou. „Moudré národy mají paměť a institucionalizují ji,“ řekl při pokládání základů muzea ministr kultury a vicepremiér Piotr Glinski. „Je to bojové pole a už kvůli úctě k padlým by mělo zůstat tak, jak je,“ míní naopak válečný veterán Henryk Bajduszewski.

Pieta se brzy ráno konala také na poloostrově Westerplatte u přístavního města Gdaňsk.

Odpuštění ano, odškodnění ne

Jak před 80 lety začala válka. Neznám slovo kapitulace, hlásal Němcům Hitler

Značný ohlas pak měla po celém Polsku další ranní pieta na místě prvního velkého náletu nacistické luftwaffe ve středopolské Wieluni nedaleko Lodže. Bombardování, které začalo o pár minut dřív než útok na Westerplatte, zničilo 70 procent města a vyžádalo si na 1200 obětí. Německý prezident Frank-Walter Steinmeier, který byl na místě s polským protějškem Andrzejem Dudou, se Polákům za způsobené utrpění v emotivní řeči omluvil. „Skláním se před oběťmi přepadení Wieluně. Skláním se před polskými oběťmi německé krutovlády. A prosím o odpuštění,“ řekl Steinmeier.

Prezident má však v Německu hlavně reprezentativní funkci a jeho řeč tak s největší pravděpodobností nijak neovlivní otázky kompenzací za škody způsobené ve druhé světové válce. Polsko bylo jedním z národů nejvíce trpících jak materiálními, tak lidskými ztrátami a politici Práva a spravedlnosti po svém nástupu do vlády opět začali mluvit o potřebě dostatečného odškodnění. Německá vláda ale tuto otázku považuje za uzavřenou.

Autor:
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.