Britští poslanci v úterý navzdory vládě prosadili na středeční program Dolní sněmovny debatu o návrhu zákona proti brexitu bez dohody. Norma ukládá premiérovi, aby za určitých okolností požádal Evropskou unii o odklad odchodu země ze společenství do ledna příštího roku.
Úterní usnesení o tom, zda ve středu oproti zavedené praxi zařadit na program jednání sněmovny zákon proti brexitu bez dohody, podpořilo 328 poslanců, mezi nimiž bylo 21 konzervativců. Patří k nim například bývalý ministr financí Philip Hammond, někdejší několikanásobný ministr Keneth Clarke nebo Nicholas Soames, vnuk bývalého předsedy britské vlády Winstona Churchilla. Proti usnesení zvedlo ruku 301 poslanců, mezi nimiž byli dva labouristé.
PŘEHLEDNĚ: Konzervativci ztratili většinu. Co to znamená a bude ‚tvrdý brexit‘? |
Podle Reuters mají být z Konzervativní strany vyloučeni poslanci, kteří mají za sebou celkem přes 330 let parlamentní praxe. Jednasedmdesátiletý Soames, který je synem Mary Soamesové, nejmladší z Churchillových pěti dětí, zasedá v parlamentu od roku 1983. Na dotaz novinářů, zda nynější vývoj znamená konec Konzervativní strany, jak ji znal jeho děd, Soames smutně odpověděl: „Nikoli, ale tato noc je zlá“.
Podle mínění labouristického poslance Andrewa Adonise by sám Churchill byl vyloučen, pokud by v jeho době byla strana řízena nynějším stylem. Postavil se totiž proti smířlivé politice tehdejšího premiéra Nevilla Chamberlaina na mnichovské konferenci v roce 1938, kde se rozhodovalo o osudu československých Sudet.
„Churchilla by vyhodili. Chamberlain ho tvrdě kritizoval, že podkopává jeho vyjednávací pozici v Mnichově. Pokusy o vyloučení byly,“ řekl poslanec.
Evropská komise nabízí rezervní fondy
Podnikatelé a zemědělci ze zemí Evropské unie v případě britského odchodu z evropského bloku bez dohody budou moci využívat pomoc z rezervních evropských fondů. Rozhodla o tom dnes Evropská komise v rámci dalšího balíčku svých doporučení pro případ neuspořádaného odchodu Británie z Evropské unie. Podle mluvčí komise Brusel bez ohledu na vývoj v britském parlamentu nemění pozici vůči brexitu, čeká na návrhy z Londýna a připravuje se na variantu neřízeného rozchodu.
Komise ve středu přišla již se šestou sérií opatření a doporučení, v jejímž rámci nabídla využití Evropského fondu solidarity pro státy, podniky či obyvatele, kterých se odchod Británie dotkne nejvíce. Pro zmírnění dopadů brexitu například na zaměstnance, kteří ztratí práci, by měl být rovněž k dispozici Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci.
„Návrhy jsou v souladu s našimi předchozími kroky. Nepřejeme si neřízený odchod Británie, ale chceme být plně připraveni na jeho možný dopad,“ řekla novinářům mluvčí komise Mina Andreevová. Využití zmíněných fondů, které jsou jinak rezervou pro případ živelních pohrom a pro tlumení dopadů globalizace na zaměstnance, musí ještě schválit Evropský parlament a členské země.
„Naše pozice je stabilní, čekáme na jakékoli konkrétní návrhy z Londýna,“ dodala mluvčí v reakci na úterní vývoj v Británii, kde vláda Borise Johnsona ztratila parlamentní většinu a poslanci otevřeli cestu k hlasování o zákonu vylučujícím divoký brexit.
Komisi ve středu s posledním vývojem jednání seznámí brexitový vyjednavač Michel Barnier. Z řad unijních diplomatů se přitom ozývají spíše skeptické hlasy pokud jde o další rozhovory s Johnsonovými lidmi, které se ve středu rovněž očekávají.
