„Mám rád Srbsko a Srby,“ řekl Zeman podle agentury AP anglicky svému hostiteli. Pak tlumenějším hlasem dodal: „A nemám rád Kosovo.“ Prezident Vučić mu vzápětí poděkoval. Mluvčí Hradu Jiří Ovčáček na dotaz ČTK, zda může prezidentův výrok potvrdit, uvedl, že „názor pana prezidenta na Kosovo je dlouhodobě kritický a názor na Srbsko dlouhodobě pozitivní“.
Srbové přesvědčili africké Togo, aby stáhlo své uznání Kosova. Států, které Kosovo uznávají, je už méně než sto |
Vicepremiér a předseda ČSSD Jan Hamáček, který Zemana v Srbsku doprovází, řekl, že výrok o Kosovu neslyšel a komentovat ho nebude. Připomněl pouze, že Kosovo uznala na jaře 2008 vláda Mirka Topolánka a „toto rozhodnutí platí, jakkoliv si o něm můžeme myslet svoje“.
Kriticky se Zeman ke Kosovu vyjádřil i v rozhovoru pro TV Barrandov před cestou do Bělehradu. „Srbsko má konflikty s Kosovem a já nezastávám názor, že by Kosovo bylo demokratický stát,“ řekl prezident. „Nyní se mohu odvolat na rozhodnutí haagského tribunálu, které označilo kosovského premiéra (Ramushe Haradinaje) za válečného zločince,“ doplnil. Zvláštní tribunál v nizozemském Haagu ale ještě v této věci nerozhodl. Haradinaj byl zatím pro podezření ze zločinů za války v Kosovu v letech 1998 a 1999 k tribunálu pouze předvolán; po předvolání podal demisi.
Čeští fanoušci chtěli v Kosovu podpořit Srbsko, měli u sebe nože a srbskou vlajku |
Český prezident také v rozhovoru před odletem podpořil české fotbalové fanoušky, kteří byli minulý týden v Kosovu zadrženi policií před utkáním Kosovo-ČR v kvalifikaci mistrovství Evropy. Skupina osmi Čechů u sebe měla mimo jiné dron a transparent s nápisem „Kosovo je Srbsko“. „Nevím, jestli ten dron vzlétl. Nicméně byl to dobrý úmysl a já proti tomu nic nemám,“ řekl Zeman. Zmíněná skupina měla u sebe podle mluvčího Fotbalové asociace ČR Michala Jurmana také pyrotechniku a nože; po výslechu byli Češi s pokutou propuštěni.
Kosovo po rozpadu Jugoslávie patřilo Srbsku, v roce 2008 ale s podporou západních velmocí vyhlásilo nezávislost. Srbsko jej ovšem stále považuje za své území. Většina členských států OSN včetně České republiky samostatnost Kosova uznala, naopak některé země jako Slovensko, Španělsko, Rusko, Bosna a Hercegovina nebo Řecko nikoli.
  |
Zeman se ke Kosovu vyjádřil v minulosti několikrát. Například v březnu 2017 při návštěvě Chorvatska řekl, že je pro euroatlantickou integraci na Balkánu, ale bez Kosova. V dubnu 2015 v rozhovoru pro srbský deník Večernje novosti uvedl, že uznání nezávislosti Kosova otevřelo Pandořinu skříňku a zahájilo nebezpečný proces překreslování hranic na celém světě. Zeman zopakoval, že on sám nezávislost Kosova neuznal, a tehdejšího kosovského vicepremiéra Hashima Thaçiho nazval válečným zločincem.
Vučić svého českého kolegu přivítal přímo na letištní ploše. Podobné setkání prezidentů ihned po příletu je v diplomatické praxi spíše neobvyklé, zpravidla hosta na letišti vítá nižší úředník a hlavy států se poté potkají až při oficiálním setkání. Srbský prezident stejně letos vítal například francouzského prezidenta Emmanuela Macrona.
Z letiště oba prezidenti odjeli k památníku obránců Bělehradu z období první světové války. V kostnici jsou uloženy ostatky několika set bojovníků. Zeman i Vučić u pomníku položili věnce.
Zeman má ještě v úterý večer v plánu setkání s českými krajany žijícími v Srbsku. Ke krajanské komunitě se aktivně podle Pražského hradu hlásí asi 1800 lidí především ze srbské části Banátu, další žijí také například v Bělehradě.
Havlíček jednal přes čtyři hodiny se Zemanem. Tématem byla energetika a české investice |
Hlavní část návštěvy Bělehradu včetně jednání s politickými představiteli Srbska se uskuteční ve středu, kdy se Zeman sejde s Vučićem při oficiálním přijetí v Srbském paláci. Po asi půlhodinovém rozhovoru obou státníků bude následovat jednání národních delegací, při kterém Zemana za českou stranu doprovodí například ministři vnitra Jan Hamáček, obrany Lubomír Metnar, průmyslu a obchodu Karel Havlíček a dopravy Vladimír Kremlík.
Se Zemanem do Bělehradu přiletěli také například poslanec Jaroslav Foldyna, teplický podnikatel Jaroslav Třešňák nebo slovenský finančník a podnikatel sídlící v Praze Pavol Krúpa. Dalších asi pět desítek zástupců českých podniků do Bělehradu odcestovalo zvláštním letadlem. Ve středu se podnikatelská delegace za přítomnosti obou prezidentů zúčastní česko-srbského podnikatelského fóra. „Chceme se bavit o konkrétních projektech, a to z oblasti veřejné dopravy, zázemí pro firmy či stavebnictví,“ řekl ČTK Havlíček.
Beograd a státní vlajky České republiky pic.twitter.com/zUprQKexgM
— Jiří Ovčáček (@PREZIDENTmluvci) September 10, 2019
Jednat se má například o dodávce tramvají, autobusů či trolejbusů pro Bělehrad, o zapojení do výstavby železničních tratí, vybudování průmyslové zóny či o výstavbě bytů. Podle Havlíčka v Bělehradě mají 130 československých tramvají z osmdesátých a devadesátých let minulého století. České firmy městu nyní nabízí tramvaje nové postavené na starém podvozku a také dodávku vozového parku na plyn, naftu a elektřinu. Výhledově by pak mohly navázat dodávky do dalších srbských měst, jako je Niš, dodal ministr.
Zeman přijal Benešovou, schůzka byla dle Hradu dohodnutá už dříve |
Zeman se ještě ve středu odpoledne sejde se srbskou premiérkou Anou Brnabičovou, která se ve čtvrtek v Praze zúčastní zasedání zemí visegrádské čtyřky, kam kromě členských zemí (Česka, Slovenska, Polska a Maďarska) byly pozvány i západobalkánské státy.
Pobyt v Srbsku zakončí Zeman ve čtvrtek setkáním s předsedkyní srbského parlamentu Majou Gojkovičovou.
Ve funkci prezidenta Zeman navštívil Srbsko podruhé, poprvé zde byl v roce 2014.
