Vláda jeho strany s pravicovými Svobodnými (FPÖ) skončila předčasně letos v květnu. Důvodem bylo zveřejnění dva roky staré a tajně pořízené videonahrávky, na níž předseda Svobodných Heinz-Christian Strache sliboval příbuzné údajného ruského oligarchy lukrativní státní zakázky výměnou za peníze do stranické pokladny. Co se původně jevilo jako největší politický skandál v zemi za poslední desítky let, nakonec nemělo pro Svobodné, pokud jde o přízeň voličů, téměř žádné negativní důsledky.
„Oni celou tu krizi zvládli naprosto perfektně. Velmi rychle se jim podařilo odvést debatu od toho, co problematického na nahrávce zaznělo, směrem k otázce, kdo video pořídil,“ vysvětluje pro LN David Pfarrhofer, analytik agentury pro výzkum veřejného mínění Market se sídlem v Linci.
Pád rakouské vlády. Prezident chce, aby se předčasné volby konaly v září |
FPÖ se naopak dokázala podle všeho stabilizovat. Navíc dle Pfarrhofera prakticky celou kampaň postavila na poselství, že předchozí vláda s Kurzem byla úspěšná a že Svobodní by ve spolupráci s lidovci rádi pokračovali.
Jejich nové vedení v čele s někdejším prezidentským kandidátem Norbertem Hoferem si i kvůli tomu nechalo nedávno schválit mimořádné pravomoci. Díky nim může například předseda prakticky okamžitě vyloučit z řad Svobodných spolustraníky, kteří se zapletli do nejrůznějších skandálů. Stejně tak členy, kteří mají úzké kontakty na pravicově-radikální kruhy. Kurz totiž dává najevo, že by šel s FPÖ do vlády pouze tehdy, pokud by se dokázala odstřihnout od radikálů, včetně takzvaného identitárního hnutí.
Životní šance pro Zelené a liberály
Svou šanci tentokrát cítí i menší politické strany, především Zelení a liberální strana Neos, kteří za určitých okolností také aspirují na místo v příští vládě. Hlavně pro Zelené by to bylo spojeno s obrovskou satisfakcí, neboť při volbách z roku 2017 vypadli po 30 letech z parlamentu.
Letos při eurovolbách dokázali oslovit přes 14 procent voličů, a proto se s nimi v rakouské politice znovu pevně počítá. Předseda Zelených Werner Kogler nevynechá příležitost, aby nepřipomněl, že jeho strana se prý poučila z minulých chyb. Jejich prioritou je „skloubit ekonomii a ekologii“.
Liberálové vidí jako svou prioritu reformu vzdělávacího systému. „To už musí začít u školek,“ zdůrazňuje pro LN Gerd Oismüller, který vede kampaň Neosu v Linci. Podle jeho slov je prý prokázáno, že každé euro investované do předškolní výchovy se desetinásobně vrátí.
Neos by své případné partnery ve vládě tlačil hlavně k zásadním reformám. „Rakousko je jako starý dům, v kterém se nám dobře bydlí a s nímž jsme spokojeni. Občas už ale třeba spadne omítka a tušíme, že bychom ji měli opravit, ale nechce se nám – myslíme, že to ještě nějak bude fungovat i tak,“ popisuje Oismüller zažitý přístup, který by se prý vstupem Neosu do vlády změnil.
Jak mohou dopadnout volby v Rakousku
Pro vstup do parlamentu je třeba překonat hranici čtyř procent. V závorkách je výsledek posledních voleb z roku 2017. Zdroj: Research Affairs z 22. září 2019 |