Žurnalistka Lilija Japparova z investigativního portálu Meduza, která právě na tématu ruských žoldáků v Libyi pracovala, pak obratem našla člověka, který Bekšeněva znal. „Byl velitelem čety v šestém oddíle Vagnerovy skupiny. Je považován za nezvěstného,“ informoval zdroj, který chtěl zůstat v anonymitě.
Bekšeněv, podle zdroje Meduzy najatý soukromou bezpečnostní agenturou známou jako Vagnerova skupina, tak může být jednou z několika desítek utajených ruských obětí války, do níž se Moskva pustila po částečném zklidnění situace v Sýrii. Podle odhadů médií působí v Libyi na straně polního maršála Chalífy Haftara na sto ruských příslušníků Vagnerovy skupiny. Mezi deseti a třiceti v posledních týdnech padlo. Přitom mluvit o obětech není žádoucí a o převozu ostatků zatím firma nechce ani slyšet „Jen ať si chvilku ještě poleží v lednici,“ řekl zdroj novinářce.
Armáda Putinova kuchaře
Vagnerovu skupinu v roce 2014 založil Dmitrij Utkin, který krátce předtím opustil řady speciálních jednotek vojenské rozvědky GRU. Vagnerovci bojovali na Donbase i na Krymu, expanze se ale dočkali v roce 2016, kdy se během roku rozmnožili z tisíce na šest tisíc příslušníků.
Žoldnéři dostávají na ruské poměry slušné peníze (od třiceti do devadesáti tisíc korun) a jsou vázáni doslova nevolnickou disciplínou. Musejí odevzdat doklady a mobil, mají zakázaný internet a ani nejbližší nesmějí vědět, kde se nacházejí.
Dosud největší operací Vagnerovy skupiny byla a je Sýrie, kde měla v roce 2017 podle petrohradského serveru Fontanka na pět tisíc lidí i s tanky a těžkým dělostřelectvem. V roce 2017 měla rozpočet 185 milionů rublů (66 milionů korun) pocházejících pravděpodobně od ruského státu. V souvislosti s Vagnerovou skupinou se mluví o „Putinově kuchaři,“oligarchovi Jevheniji Prigožinovi, člověku s nadstandardními vztahy s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Prigožin provozuje propagandistické impérium zahrnující takzvané trollí farmy a podle některých informací má mít pod svými křídly i Vagnerovu skupinu, on sám to ale odmítá.
Ruský prezident Vladimir Putin.
„Vagnerova“ soukromá armáda supluje armádu skutečnou. Pro stát sice o trochu dražší, zato je tu nesporná a několikrát již využitá výhoda, že v případě problému od ní Kreml dá ruce pryč a její mrtví společnost nedeprimují tak jako skutečné vojenské oběti.
Počátkem loňského roku se Vagnerovi žoldnéři objevili v Africe. Nejprve ve Středoafrické republice, kde 31. června 2018 za záhadných okolností zahynul ruský dokumentaristický štáb, který o nich přijel natáčet. Moskevský investigativní portál Projekt odhalil jejich přítomnost na Madagaskaru, kde Vagnerovu skupinu zajímaly doly na chromovou rudu. Britská média pak informovala o 150 žoldnéřích potlačujících na straně armády povstání v Súdánu. Asi nejvýznamnější jsou z evropského pohledu zprávy z Libye. Vagnerovi lidé se poprvé otočili v Libyi na straně maršála Haftara před dvěma lety a po splnění úkolu se stáhli. O jejich návratu se spekulovalo od začátku letošního roku, až 25. září agentura Bloomberg informovala o stovce ruských bojovníků, kteří údajně pomáhají Haftarovým jednotkám v jeho tažení na hlavní město Tripolis, kde sídlí vláda premiéra Fáize Sarrádže uznávaná OSN a EU.
Turecké drony proti Rusům
V jejích službách paradoxně působí turecká společnost Baykar Insansiz Hava Araci Sistemleri provozující drony, kterou vlastní rodina synovce tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana.
A ačkoli Moskva s Ankarou poslední dobou rozvíjejí přátelské vztahy, je možné, že právě turecké drony pomohly jednotkám věrným libyjské vládě odhalit a zasadit těžkou ránu ruským žoldnéřům. Ty vnímá Tripolis, spoléhající na podporu z Evropské unie, jako hrozbu. Maršál se totiž netají vstřícností k ropným kontraktům a ruským základnám v zemi, pokud mu ji pomohou ovládnout.
