Z dokumentu je rovněž patrné, že někteří zaměstnanci amerického ministerstva zahraničí pochopili zmrazení finanční pomoci Ukrajině ze strany amerického prezidenta jako součást nátlaku na Kyjev.
Snaha opozičních demokratů sesadit Trumpa z prezidentské funkce prostřednictvím ústavní žaloby, takzvaného impeachmentu, se opírá o telefonát mezi šéfem Bílého domu a Zelenským z 25. července. Na jeho obsah upozornil stěžovatel z prostředí amerických tajných služeb, který tvrdí, že Trump na Zelenského vyvíjel nátlak ve snaze docílit toho, aby Ukrajina začala vyšetřovat okolnosti podnikání Bidenova syna Huntera. Ve čtvrtek Trump prohlásil, že kdyby byl na místě Zelenského, určitě by vyšetřování doporučil.
Pompea rozhořčil požadavek Demokratů. Chtěli vyslýchat diplomaty v Trumpově kauze |
V den klíčového červencového telefonátu vzkázal do Kyjeva tehdejší zvláštní zmocněnec Spojených států pro Ukrajinu Kurt Volker, že byl v kontaktu s Bílým domem a že datum návštěvy Zelenského ve Washingtonu bude definitivně dohodnuto „za předpokladu, že prezident Z přesvědčí Trumpa, že bude vyšetřovat“. Reakce poradce ukrajinského prezidenta Andreje Jermaka podle komentátorů naznačovala, že s domluvou souhlasí.
V následujících týdnech Volker a americký velvyslanec při Evropské unii Gordon Sondland pracovali na přípravě prohlášení o ukrajinském vyšetřování. Kyjev v něm mimo jiné měl slíbit, že bude zkoumat aktivity ukrajinské plynárenské firmy Burisma Group, v níž působil Hunter Biden. Zelenského poradce Jermak ale trval na tom, že prohlášení Ukrajina vydá teprve v okamžiku, kdy Washington potvrdí datum schůzky Trumpa s ukrajinským prezidentem.
„Myslím, že takové prohlášení je možné a že v něm všechny ty záležitosti můžeme zmínit... ale bylo by logické to udělat, až budeme mít potvrzené datum,“ napsal Jermak 10. srpna Volkerovi. Ten pak se Sondlandem řešil přesné znění prohlášení, které měl Zelenský učinit před zástupci médií.
Trump vyzval Čínu k vyšetřování bývalého viceprezidenta Bidena a jeho syna |
„Ukrajinci nikdy prohlášení nevydali,“ napsal list The New York Times (NYT). „Ale kdyby tak učinili, pak by to v zásadě znamenalo, že poradci pana Trumpa dotlačili cizí vládu, aby dodala věrohodnost obviněním, jejichž smyslem je zpochybnit jednoho z předních prezidentských kandidátů Demokratické strany pro rok 2020 (Bidena),“ dodává list.
Podle agentury AP jsou ve zveřejněné komunikaci diplomatů patrné „hrubé obrysy potenciálního obchodu ve stylu něco za něco“. Jeden z amerických činitelů zároveň vůči postupu Washingtonu otevřeně vyjadřoval výhrady, konkrétně ohledně rozhodnutí zmrazit 400 milionů dolarů (9,4 miliardy Kč) určených na pomoc Ukrajině. Tento krok nařídil Trump několik dní před hovorem se Zelenským.
„Jak jsem říkal po telefonu, myslím, že je šílené zablokovat bezpečnostní podporu kvůli pomoci s politickou kampaní,“ napsal na začátku září Volkerovi chargé d’affaires na americké ambasádě na Ukrajině William Taylor. Volker mu odpověděl, že jeho hodnocení situace není správné a že prezident Trump dal jasně najevo, že scénář „něco za něco“ naprosto neschvaluje.
Bývalý zvláštní zmocněnec pro Ukrajinu Volker ve čtvrtek téměř deset hodin za zavřenými dveřmi vypovídal před členy Kongresu. Podle AP podal svědectví o „zmatku“ uvnitř ministerstva zahraničí způsobeném Trumpovou snahou o vyšetřování Bidena a jeho rodiny. Demokratičtí lídři tří výborů Sněmovny reprezentantů, které zveřejnily zprávy diplomatů, uvedli, že mají v úmyslu publikovat i další důkazy shromažďované v rámci procesu ústavní žaloby.
