Příštích dnech se dostane do finále odchod Velké Británie z Evropské unie a premiér Boris Johnson má posledních pár dní na to, aby předložil svůj plán dohody o brexitu. Francouzský prezident Macron mu dal čas do pátku, aby měli státníci dostatek času jeho návrh prostudovat před příštím zasedáním Evropské rady 17. října – tedy jen 14 dní před datem brexitu.
Pokud by nová dohoda zástupcům sedmadvaceti států EU nevyhovovala, musí podle nového zákona britský premiér požádat EU o odklad brexitu, což Johnson dlouhodobě nechce. Aby premiéra k tomuto kroku poslanci Dolní sněmovny přinutili, pokusili se obrátit na skotský soud.
  |
Přestože předseda vlády před časem řekl, že by byl raději „mrtvý v příkopě“, než aby posunul termín brexitu o další tři měsíce, a nadále tvrdí, že o odklad britského odchodu Evropskou unii žádat nebude, skotský soud odmítl vydat donucující nařízení.
Skotský soud odmítl nařídit Johnsonovi, aby požádal o další odklad brexitu |
Podle předsedy soudu k tomu totiž neexistuje důvod, jelikož Johnson v minulosti jasně slíbil, že má v úmyslu o odklad brexitu požádat. Navíc z dokumentu, který už v pátek skotskému soudu předložili zástupci vlády, vyplývá, že ministerský předseda by EU za podmínek stanovených zákonem o posunutí termínu brexitu požádal.
Přesto se ale žalující strana odvolá. Minulý týden se totiž objevily spekulace, že šéf Downing Street 10 požádá některý ze států EU (nejspíše Maďarsko či Polsko), aby odklad brexitu vetoval a došlo by tak na tvrdý brexit, po kterém Johnson touží. Nepřeje si jej ale část poslanců ve Velké Británii.
Raději squat, než rezignace
A právě v tom je háček. Aby poslanci předešli tvrdému brexitu, museli by buď schválit několikrát odmítnutou dohodu, kterou již před rokem vyjednala vláda premiérky Theresy Mayové, nebo Borise Johnsona sesadit z pozice předsedy vlády, s čímž by podle deníku The Times mohl být problém.
„Pokud se u dveří Downing Street 10 neobjeví policie se zatykačem na premiéra, předseda vlády sídlo neopustí,“ uvedl pro list jeden z premiérových poradců. Další zaměstnanci Downing Street 10 dále uvedli, že Johnson je v tomto případě připraven v úřadu „squatovat“, než aby dobrovolně sídlo premiéra opustil.
Zároveň si prý radši vyžádá odvolání královnou, než aby dobrovolně rezignoval. Vše by tak mohlo vyústit v největší ústavní krizi za staletí. Panovník musel k tomuto kroku přistoupit naposledy v roce 1834, kdy král William IV. ze svých služeb propustil Lorda Melbourna.
Předseda dolní komory britského Parlamentu John Bercow.
V případě, že by byla premiérovi vyslovena nedůvěra Poslanecké sněmovny, měl by podle tradice rezignovat a vznikla by vláda dočasně úřadujícího předsedy vlády. Podle informací deníku The Times se v současnosti spekuluje o tom, že by Johnsona mohl dočasně nahradit současný předseda Dolní sněmovny John Bercow. Není ale jasné, zda by získal dostatečnou podporu.
