Barikády a zápalné lahve. Mohutné protesty v Barceloně přerostly v násilí, situaci řeší vláda |
Kvůli protestům označovaným za nejhorší v historii Chile od roku 1990 byl vyhlášen výjimečný stav už v pěti regionech, zákaz vycházení platil v noci na pondělí vedle metropole i ve městech Valparaíso, Concepción a Coquimbo.
Největší nepokoje, kvůli nimž vláda do ulic poprvé od konce vlády diktátora Augusta Pinocheta v roce 1990 nasadila vojáky, zažívá od pátku chilské hlavní město. Radikálové tam rabují obchody, zapalují autobusy i vlaky metra. Od pátku zničili protestující více než polovinu stanic metra, které za běžných podmínek denně přepraví téměř tři miliony lidí. Několik vagonů metra zcela shořelo, stejně jako asi 20 autobusů.
  |
Také oběti nepokojů zemřely v důsledku požárů v metropolitní oblasti Santiaga. Těla dvou žen záchranáři nalezli po požáru v supermarketu na jižním předměstí, zatímco muž peruánské národnosti přišel o život při požáru supermarketu v centru města. Pět mrtvých našli hasiči v neděli v textilní továrně na okraji Santiaga, podle místních médií i v této továrně svědci před požárem hlásili rabování.
O dalších třech obětech nedělních nepokojů v pondělí bez dalších podrobností informovala starostka metropole Karla Rubilarová. „Počet mrtvých za poslední dny je 11. V sobotu zemřeli tři lidé a v neděli osm,“ uvedla Rubilarová.
Protesty proti prezidentovi v Guineji nepřežilo devět lidí |
„Jsme ve válce se silným nepřítelem, který je ochoten využívat bezbřehého násilí,“ prohlásil prezident Sebastián Piňera v neděli večer, když oznamoval rozšíření výjimečného stavu na další regiony v zemi. Protivládní protesty totiž pokračují i poté, co prezident v sobotu večer oznámil, že zdražení jízdného ruší.
Vysoká komisařka OSN pro lidská práva Michelle Bacheletová, bývalá prezidentka Chile, dnes vyzvala k „zastavení štvavých projevů“. Svého nástupce v prezidentském úřadu však výslovně nezmínila. Volala rovněž po „okamžitém dialogu“ a vybídla k nezávislému vyšetřování postupu policie proti protestujícím, který podle ní někteří považují za příliš tvrdý.
Zvýšení cen jízdného bylo podle médií jen poslední kapkou v poháru nespokojenosti Chilanů, kteří se už dlouho potýkají s růstem životních nákladů. Chile je sice jednou z nejbohatších zemí Latinské Ameriky, panují tam ale výrazné sociální rozdíly.
Podle nedávné studie citované BBC Mundo je veřejná doprava v Chile vzhledem k průměrnému příjmu devátou nejdražší na světě. Některé rodiny může doprava stát až 30 procent příjmů, zatímco lidé s nejvyššími příjmy na dopravu vydají jen asi dvě procenta.
Piňera, který se nejvyššího úřadu ujal loni v březnu, nesplnil ve svém druhém volebním období podle analytiků očekávání Chilanů. Když byl poprvé prezidentem v letech 2010 až 2014, podařilo se mu snížit v Chile nezaměstnanost a zlepšit ekonomiku.
