Úbytek světla přináší deprese. Chmurným myšlenkám se na podzim ubrání málokdo |
Průzkum, jehož výsledky zveřejnila pojišťovna DAK ve čtvrtek, probíhal mezi lety 2016 a 2017. Podle výsledků, které Deutsche Welle označilo za alarmující, vykazuje 24 procent známky psychické poruchy. Například depresí však trpí „pouze“ méně než dvě procenta nezletilých mezi 10 a 17 lety a zhruba 2,2 trápí úzkosti.
Ačkoliv se zdánlivě jedná o malé procento obyvatelstva, jde o asi 238 000 děti, které tyto poruchy trápí. Podle studie jsou k psychickým poruchám (především depresi) mnohem náchylnější děvčata.
Lékaři předepsali nějaký druh antidepresiv v roce 2017 zhruba 17 procentům nezletilých pacientů. Až osm procent nemocných skončilo na léčení, přičemž průměrný čas strávený v léčebném zařízení byl 39 dní. Čtvrtina těchto pacientů navíc bude potřebovat dodatečnou léčbu.
„Očividně máme díry v kvalitě následné léčby, kterou pacienti podstupují po léčbě na psychyatrii. Míra rehospitalizace dosahující 24 % je naprosto alarmující,“ uvedl šéf DAK Andreas Strom.
Čím konkrétně jsou psychické problémy způsobeny, se nedá přesně popsat. Existují případy, kdy se problémy objeví například po šikaně ve škole. Děti s chronickými psychickými poruchami navíc jsou mnohem náchylnější ke zmíněné depresi či úzkostem. Podobně jsou na tom také děti, jejichž rodiče trpí některou poruchou nebo jsou závislí na drogách.
„Riziko deprese je u jisté skupiny mladistvých vyšší než je běžné. Takové děti často své problémy skrývají, protože se za ně třeba stydí. Trpí v tichosti a dlouho trvá, než se jim dostane opravdové diagnózy a správné péče,“ uvedl Storm. „Starší lidé musí mnohem lépe vnímat, jak se děti kolem nich chovají. Ať už se jedná o rodiče, učitele či vychovatele v zájmových kroužcích.“
