Nepokoje v Bolívii si vyžádaly již deset mrtvých, Morales z exilu hovoří o diktatuře |
Návrh zákona o volbách, který nejprve v sobotu odsouhlasil bolivijský Senát a poté i Poslanecká sněmovna, musí ještě podepsat prozatímní hlava státu, tedy právě Áňezová. Ta podle agentury Reuters už dala najevo, že dokument podepíše a pošle bolivijskému Kongresu. Návrh má být dopracován na základě nedělních rozhovorů, které mají vést ke zklidnění situace a jichž se má poprvé zúčastnit i vlivný vůdce pěstitelů koky Andronico Rodríguez, který začal poté, co se Áňezová ujala úřadu hlavy státu, organizovat protestní akce.
Politickou krizi v Bolívii vyvolaly prezidentské volby z 20. října, v nichž se tehdejší prezident Evo Morales prohlásil vítězem. Opozice i mezinárodní pozorovatelé je ale označili za zmanipulované.
  |
Následovala vlna demonstrací, při nichž přišlo o život nejméně 32 lidí. Morales, který stál v čele země téměř 14 let, pod tlakem a na výzvu vedení armády i policie rezignoval a odcestoval do Mexika. Do ulic pak vyšli na protest proti údajnému převratu jeho stoupenci a zahájili blokádu velkých měst.
Áňezová v neděli rovněž souhlasila se stažením armády z oblastí protestů a se zrušením zákona, který vojákům dával široké pravomoci k použití síly. Politička se na tom v neděli brzy ráno dohodla s vůdci protestů. Rozhovory v neděli ještě mají pokračovat.
Bolívie má dočasnou prezidentku, USA ze země stahují zaměstnance |
Více než desítka vůdců domorodých skupin, farmářů a odborů, kteří se vyjednávání zúčastnili, už výměnou za ústupky souhlasili s tím, že dají pokyn svým stoupencům, aby demonstrace ukončili, napsal Reuters.
„Jestliže není třeba, aby armáda byla v ulicích, tak tam nebude,“ prohlásila Áňezová po jednání v prezidentském paláci. Pode ní však nasazení armády bylo nutné a nešlo o ukázku moci. Na základě dosažené dohody budou vojáci nadále hlídkovat u strategických státních firem s cílem zabránit vandalismu. Na základě dohody má být poskytnuto odškodnění rodinám zabitých při střetech a mají být propuštěny osoby zadržené při protestech.
Návrh zákona o anulování říjnových voleb a vyhlášení nových zakazuje znovuzvolení kohokoli, kdo již odsloužil dvě po sobě následující volební období ve funkci prezidenta, což je právě Moralesův případ, připomíná agentura AP. Podle AP bylo Moralesovo odmítání omezit počet prezidentských mandátů jednou z hlavních stížností jeho odpůrců. Návrh zákona schválily obě parlamentní komory, v nichž převažují poslanci z Moralesova Hnutí za socialismus (MAS).
Dohoda o uspořádání nových voleb mezi Moralesovou stranou a prozatímní vládou z pátečního večera pomohla zemi zklidnit. Blokády silnic byly uvolněny, takže v sobotu se po delší době dostaly do měst nedostatkové potraviny a benzin, napsala agentura AP.
