Jako „velmi velmi odporné“ označil v úterý prezident Trump poznámky svého francouzského protějška na adresu Severoatlantické aliance, která se podle Emmanuela Macrona ocitla ve stavu „mozkové smrti“.
Slova francouzského prezidenta zazněla minulý měsíc v rozhovoru pro týdeník The Economist. Podle Macrona se Aliance ocitla v této situaci kvůli nedostatečné americké podpoře. Trump tehdy na poznámky nereagoval, počkal si až na úterní výroční 70. summit v Londýně, kde Macronův komentář nazval „velice urážlivým“.
Dubová diplomacie. Macron pošle Trumpovi letecky nový strom jako symbol dobrých vztahů, starý odumřel |
„Nemůžete přece chodit a trousit o NATO takové poznámky,“ dodala americká hlava státu po jednání s generálním tajemníkem Severoatlantické aliance Jensem Stoltenbergem. Přestože je Trump dlouhodobým kritikem NATO, zaútočil na francouzskou pozici v Alianci a Francii označil za pouhého „příjemce“ americké štědrosti.
„Řekl bych, že nikdo nepotřebuje NATO více než Francie,“ řekl šéf Bílého domu. „Proto si myslím, že když Francie učiní takové prohlášení o NATO, je to velice nebezpečné.“
Podle informací deníku Washington Post se měli lídři setkat pouze na krátký fototermín, americký prezident z něj ale udělal padesátiminutovou tiskovou konferenci a mluvil o impeachmentu, vztazích s Francií, situaci v NATO i nadcházejících britských volbách. Generální tajemník pouze seděl vedle Trumpa a občas na jeho pokyn mluvil.
Další bojová linie
Trumpova ostrá kritika Francie přišla jen den poté, co vláda Spojených států pohrozila zemi galského kohouta novými cly, která by se mohla vyšplhat až ke 100 procentům. Vztahovala by se na francouzské zboží o objemu 2,4 miliardy dolarů (zhruba 55,3 miliardy korun) včetně šumivého vína, kabelek, sýrů a dalších výrobků.
A proč se Francie stane další obětí celních válek stejně jako Čína, Argentina a Brazílie? Macronova vláda má totiž v plánu uvalit tříprocentní daň na největší americké korporace známé jako GAFA (Google, Apple, Facebook, Amazon). V obecné rovině musí tuto daň zaplatit všechny firmy, které mají v zemi příjmy nad 25 milionů eur (638 milionů korun) a celosvětově nad 750 milionů eur (zhruba 19 miliard korun). Což platí zpětně od začátku letošního roku.
Americké vládě se však toto opatření, které má do francouzské státní pokladny přinést peníze od velkých internetových firem, zdálo jako diskriminační, a proto v červenci letošního roku zahájila vyšetřování.
  |
Výsledky přednesl v pondělí americký obchodní zmocněnec Robert Lighthizer. V prohlášení uvedl, že podle závěrů pětiměsíčního vyšetřování jeho úřadu „není francouzská daň v souladu s převažujícími principy mezinárodní daňové politiky“ a představuje neúměrnou zátěž pro dotčené americké společnosti.
Na úterním summitu NATO situaci komentoval i prezident Trump. „Jsou to naše společnosti, jsou to americké společnosti,“ řekl během fotobriefingu se Stoltenbergem Trump. „Pokud bude někdo využívat amerických firem, pak to budeme my. Nebude to Francie.“
Elysejský palác americkému prezidentovi ale rozhodně neustoupí, jak uvedl ministr financí Bruno Le Maire. Podle něj jsou výhrůžky USA „nepřijatelné“. „Toto rozhodně není chování, které očekáváme od USA k jednomu ze svých hlavních spojenců,“ uvedl pro Radio Classique Le Maire.
Podle deníku Le Monde ale na uvalení cel jen tak nedojde. Nejprve musí nařízení podepsat prezident Trump, což stále neučinil, a za druhé takovému rozhodnutí předchází období strategického vyjednávání, při němž se určí případné výjimky.
Americká vláda navíc nyní zkoumá, zda podobné vyšetřování nezahájí také vůči Itálii, Rakousku a Turecku, což jsou země, které rovněž plánují brzy začít vybírat digitální daň.
I přes dopolední eskapády se ale nakonec při bilaterálním jednání Macron a Trump shodli, že NATO musí být flexibilnější. Dívat by se mělo nejen na Rusko, ale i na teroristy a Čínu. Podle agentury DPA bude Čína uvedena v závěrečném prohlášení 70. summitu jako nová možná hrozba.
Omezili kontakt
Vztahy mezi Francií a USA jsou dlouhodobě napjaté. Prakticky již od půlky roku spolu hlavy státu příliš nekomunikují a míjejí se i v důležitých tématech, jako jsou klimatické změny či nutnost mezinárodní jaderné dohody s Íránem.
Americký prezident Donald Trump a francouzský prezident Emmanuel Macron společně zasadili strom na půdě Bílého domu.
„Sice se setkávají na summitech a chovají se k sobě s respektem, ale je vidět, že mezi nimi rozhodně nepanuje shoda,“ uvedl pro Le Monde zdroj z Elysejského paláce. Prezidenti údajně omezili i telefonické hovory.
Podle francouzského deníku Le Monde je ideální metaforou současných americko-francouzských vztahů dub, který společně loni v dubnu státníci zasadili. Odumřel a zahradníci jej nahradili novým trávníkem. „Právě ve Washingtonu Emmanuel Macron pochopil, že s Donaldem Trumpem nepohne,“ uvedl pro média odborník na transatlantickou spolupráci Benjamin Haddad.
