V úterý americký sněmovní zpravodajský výbor zveřejnil třísetstránkovou zprávu. Vyšetřovatelé se domnívají, že prezident USA Donald Trump nařídil svým poradcům, aby pozdrželi vojenskou pomoc Ukrajině, dokud ta nezahájí vyšetřování jeho politického rivala Joea Bidena. Impeachment (proces odvolání) americké hlavy státu tak vešel do další fáze.
Po několika měsících vyšetřování se záležitost přesunula k právnímu výboru sněmovny. Ve středu odpoledne začalo slyšení, v rámci kterého vystoupili čtyři odborníci: tři pozvaní demokraty, jeden republikány. Bylo na nich, aby zhodnotili, zda se prezident Donald Trump provinil něčím nezákonným, a poskytli své rady kongresmanům.
Profesoři před právním výborem sněmovny.
Slyšení u právního výboru americké sněmovny ve věci impeachmentu Donalda Trumpa.
Tři odborníci, kteří byli povoláni demokraty, při slyšení uvedli, že se prezident v mnoha případech dopustil deliktů, za které by měl být obžalován. Čtvrtý profesor naopak tvrdí, že jde o „lajdácký impeachment“, opírající se o svědectví z druhé ruky. Na základě této expertizy mají politici sestavit obžalobu prezidenta.
Na základě jejich expertízy mají politici sestavit obžalobu prezidenta.
Co bude obsahem žaloby?
V tom zatím není jasno. Zpráva zpravodajského výboru však poskytuje několik náznaků, stejně jako výpovědi profesorů práva. Kongresmani tak budou pravděpodobně hlasovat o obžalobě ve třech bodech: zneužití moci (prezident žádal Ukrajinu o vyšetřování demokratů), bránění ve výkonu spravedlnosti (Trump nařídil svým podřízeným, aby nevypovídali před Kongresem) a ohrožení národní bezpečnosti (prezident prý chtěl ovlivnit volby za pomoci cizí mocnosti).
Mají demokraté dost důkazů?
Vzhledem k tomu, že prezident zakázal zaměstnancům administrativy spolupracovat na vyšetřování, bylo pro kongresmany těžké prokázat, že Trump požadoval po Ukrajině „quid pro quo“ - tedy něco za něco.
Na stranu druhou jim pomohla svědectví blízkého spojence Trumpa velvyslance Gordona Sundlanda, který zákonodárcům do detailů popsal prezidentovy požadavky. Příběh dokreslila i veřejná vystoupení prezidentova právníka Rudyho Giulianiho, který přiznal své angažování na Ukrajině, a jeho pomocníků. Ti jsou teď v hledáčku FBI. Zdá se tak, že mají demokraté nabito.
Gordon Sondland během sněmovního slyšení.
Kdo o „zločinech“ věděl?
Podle v úterý zveřejněné zprávy se na akcích s Ukrajinou podílela řada členů administrativy – viceprezident Mike Pence, personální šéf Bílého domu Mick Mulvaney, ministr zahraničí Mike Pompeo, ministr energetiky Rick Perry a další zaměstnanci západního křídla. „Věděli o něm a v některých případech usnadňovali prezidentovo schéma,“ stojí ve zprávě.
Ministr energetiky USA Rick Perry.
Co bude řešit právní výbor?
Proces impeachmentu je v tuto chvíli v druhé fázi. Právní výbor, ovládaný demokraty, bude na základě analýzy pozvaných odborníků hlasovat o tom, zda mají zákonodárci dostatek důkazů, aby sestavili obžalobu. Pokud ano, budou následně sestavovat články impeachmentu.
Ve své podstatě jde o body obžaloby a jejich počet není jasně stanovený. Každý ze tří prezidentů, kteří čelili impeachmentu, jich měl jiný počet (Andrew Johnson 11, Richard Nixon 3 a Bill Clinton 2).
Kam dál?
Proces se následně posune na půdu sněmovny, kde budou všichni zákonodárci hlasovat o bodech obžaloby. Stačí, aby schválili jen jeden z bodů, aby noviny měly titulky „Trump impeached“. Vzhledem k tomu, že sněmovnu ovládají demokraté, pravděpodobně se tak stane.
Posledním bodem impeachmentu je soudní proces v Senátu. Senátoři jsou porotou a na odstranění prezidenta z funkce je potřeba dvoutřetinová shoda. Většinu zde mají republikáni, a tak je prakticky předem jasné, že prezident Trump odvolán nebude.
Když vědí, že neuspějí, má to smysl?
Ano, má. Zaprvé: pokud republikáni zablokují odvolání „zločince“, mohou demokraté přitáhnout více svých voličů k volbám. Zadruhé: pokud je prezident jednou obžalován sněmovnou, nikdy nemůže být omilostněn.
Hlava státu sice disponuje takovými pravomocemi, ale ty mají jednu jedinou výjimku – proces impeachmentu. Ve chvíli, kdy koncem prosince sněmovna Trumpa obžaluje, nebude jej moci omilostnit ani případný nový prezident.
Pamětníci procesu s Richardem Nixonem mohou namítat, že 37. prezident USA dostal milost od svého nástupce, ale v případě Nixona nikdy nedošlo na obžalování prezidenta. Rezignoval totiž ještě předtím, než se sněmovna usnesla.
