Rakouský Der Standard kritizuje, že se lídři soustředili na věci nepodstatné a pominuli důležité otázky.
„Summit NATO se nesl ve znamení velkých názorových rozdílů mezi spojenci,“ napsal španělský list El País. Podle něj Severoatlantická aliance hledá novou definici již od rozpadu Sovětského svazu v roce 1991. Symbolem rozporů uvnitř NATO se nyní stal spor Macrona s Trumpem.
NATO se shodlo na plánu obrany Pobaltí a Polska. Neshody jsou však normální, tvrdí Stoltenberg |
Podle belgického listu De Standaard vyvolal „ostré reakce“ nedávný výrok francouzského prezidenta, který řekl, že NATO se nachází ve stavu „mozkové smrti“. Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ) ale v komentáři píše, že Macronovi jeho provokace zjevně vyšla. Trump totiž podle něj na summitu v Londýně vystupoval jako ochránce aliance, „jejíž hodnotu v minulých letech otevřeně zpochybňoval“. „Nyní se Trump o NATO vyjadřoval téměř, jako by k němu zahořel láskou,“ napsal FAZ.
  |
Řada evropských listů sice píše, že summitu dominovaly spory Trumpa s Macronem či ohlášená turecká blokáda plánů na obranu Pobaltí a Polska, nakonec ale aliance své spory aspoň načas odložila stranou. Podle nizozemského listu De Volkskrant se členové NATO poté, co zmizel nepřítel v podobě Sovětského svazu, častěji a ostřeji hádají. „Ale i tentokrát konflikty na okamžik urovnali,“ napsal list.
Také podle švýcarského listu Neue Zürcher Zeitung londýnský summit dokázal, „že NATO není ani ochromené, ani pacientem v posledním stádiu“. „Krize důvěry je ale nepřehlédnutelná,“ uvedl prestižní deník. „Stejně jako v uplynulých 70 letech i v Londýně NATO pokročilo. Prohádalo se do budoucnosti,“ doplnil.
Rakouský list Der Standard ale pokrok dosažený na summitu v Británii zpochybňuje. Podle něj se lídři NATO soustředili na nepodstatné věci. „To dává za pravdu výzvám k reformě aliance,“ doplnil.
Polský list Rzeczpospolita přirovnává summit NATO k akčnímu filmu. „Na poslední chvíli přestřihli ten správný drát. A bomba, která mohla odpálit základy NATO, nevybuchla,“ napsal. „Další bomby ale tikají... A čím silnější (členská) země je, tím může tikání naslouchat s větším klidem,“ doplnila Rzeczpospolita.
Podle serveru německé veřejnoprávní stanice ARD prezidenti velkých členských zemí - USA, Francie a Turecka - sledují tvrdě své cíle, „s malými ohledy na své spojence“. „Hluboké příkopy se nepodařilo zasypat,“ píše se v tomto komentáři.
