Teď se prozápadní vláda pustila do dalšího pokusu odpoutat se od vlivu Bělehradu, který je na Balkáně prodlouženou rukou Moskvy.
V Černé hoře přišli dva proruští činitelé za mříže. V roce 2016 plánovali převrat |
Situace je podobná jako v minulých letech na Ukrajině, kde i přes konflikt s Ruskem donedávna stále ovládaly velkou část venkovských komunit kněží moskevského patriarchátu. Kyjev se intenzivním lobbováním domohl toho, že konstantinopolský patriarcha Bartoloměj, který má jako jediný právo tento krok udělat, začátkem letošního roku ukrajinskému pravoslaví přiznal samostatnost.
  |
Něco podobného by si přál i dlouholetý černohorský lídr Milo Đukanović, jenž se netají záměrem omezit vliv srbské pravoslavné církve. Ta ovládá náboženský život v zemi a udržuje dobré vztahy i s moskevskou církví. Vláda v Podgorici tak přišla se zákonem o náboženských svobodách a společnostech, který církvím stanoví povinnost dokázat, že k majetku přišly ještě před rokem 1918, než vznikl stát později známý jako Jugoslávie.
Právě prezident Đukanović přes silný odpor prosrbské opozice v sobotu stvrdil podpisem kontroverzní zákon o náboženských svobodách a společnostech. Učinil tak den poté, co normativní akt schválili dostatečnou většinou provládní poslanci.
Djukanović zákon podepsal, přestože ho zákonodárci opoziční Demokratické fronty žádali, aby právní předpis vrátil parlamentu k dopracování. Zároveň ho vyzvali, aby vypsal referendum, jež by rozhodlo o právním aktu, který vyvolal ve společnosti zlou krev a také rozhněval sousední Srbsko.
Černá Hora zažívá období znovuzrození |
Černá Hora se sice formálně odpoutala od Srbska až po referendu v roce 2006. Bělehrad ale na ni stále tak trochu nahlíží jako na své území. „Jsme jedna země a stejní lidé, Srbové a Srbsko,“ komentoval události kolem černohorské církevní reformy srbský ministr zahraničí Ivica Dačić.
Kněží vylekaní následky nového zákona, podle něhož by bělehradská církev mohla přijít až o 650 kostelů a dalších objektů, totiž vyburcovali k protestu své ovečky a šli i sami demonstrovat. Obyvatelé metropole Podgorice tak mohli sledovat procesí popů, mnichů a jeptišek s transparenty, protestující také zablokovali silnice po celé zemi.
To hlavní se pak odehrálo na půdě parlamentu. „Jsme připraveni za naši církev i zemřít,“ prohlásil lídr opoziční Demokratické fronty (DF) Andrija Mandić krátce předtím, než se ve čtvrtek večer strhla přímo v parlamentu rvačka mezi opozičními a provládními poslanci. Pořádek v sále nakonec udělala policie, jež 18 zákonodárců DF pozatýkala.
Hlava ruské pravoslavné církve varuje před koncem světa |
Když se situace uklidnila, 45 zbylých poslanců (jednokomorový parlament má 81 členů) pak v pátek jednomyslně zákon schválilo a smetlo ze stolu na dvě stovky pozměňovacích návrhů převážně z dílny srbské pravoslavné církve. „Poté, co byli naši poslanci uneseni, vládnoucí režim zpečetil v atmosféře úplné diktatury a za potlesku zákon proti srbské pravoslavné církvi,“ protestovala DF v oficiálním prohlášení.
„V zákoně není žádná skrytá agenda,“ uklidňuje premiér Duško Marković a podle dřívějších prohlášení prezidenta Đukanoviće prý nikdo nikomu majetek zabavovat nebude. Lidé v ulicích ani představitelé církve tomu ale nevěří. Otázkou tak je, komu atmosféra nestability a protestů v zemi, která se teprve v červnu 2017 stala členem NATO a uchází se o vstup do EU, svědčí.
Černohorský opoziční předák z řad srbské menšiny Mandić a jeho kolega Milan Knežević, kteří si v současné krizi počínali velmi aktivně, byli totiž zatím nepravomocně odsouzeni k pětiletým trestům vězení v rámci skupiny, jež se před třemi lety pokusila o proruský převrat. Nyní čekají na odvolací soud.
