USA zabily raketou z dronu vojenského lídra Íránu. Chameneí slibuje odplatu

USA v pátek doporučily svým občanům, aby Irák urychleně opustili, zatímco Izrael a armády západních zemí působících v regionu zpřísnily bezpečnostní opatření.

‚Mocnější už být nemohl.‘ Kdo byl íránský vojevůdce Kásem Solejmání, který zemřel na rozkaz Trumpa

Solejmání velel oddílům Kuds, což je složka íránských revolučních gard odpovědná za operace mimo Írán. Některé zdroje Solejmáního označovaly za jednoho z nejmocnějších mužů v Íránu. Muhandis byl zástupcem velitele Lidových mobilizačních sil (PMF), které jsou součástí irácké armády a sdružují milice, z nichž mnohé podléhají íránskému vlivu. Solejmáního tělo by podle íránských médií mělo dorazit do Íránu v sobotu. Státní agentura IRNA uvedla, že se nejprve uskuteční smuteční průvod v šíitských posvátných městech Karbalá a Nadžaf v Iráku a pak zamíří pozůstatky do Teheránu. V zemi byly vyhlášeny tři dny státního smutku.

Nejvyšší íránský duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí již jmenoval novým velitelem Kuds brigádního generála Esmáíla Káaního, jenž byl dosud Solejmáního zástupcem.

Útok je dalším z projevů rostoucího napětí mezi Íránem a USA, které začalo v roce 2018, kdy USA odstoupily od mezinárodní dohody o íránském jaderném programu, pokračovalo incidenty v Perském zálivu a vyvrcholilo minulý týden útoky v Iráku. V úterý pak demonstranti napadli americké velvyslanectví v Bagdádu a odešli od něj až druhého dne. USA poukazují na rostoucí vliv Íránu v regionu.

Prezident USA Donald Trump na twitteru uvedl, že Solejmání během delší doby zabil nebo zranil tisíce Američanů a chystal se jich zabít mnohem víc a doplnil, že generál „měl být odstraněn už před mnoha lety“. Ministr zahraničí Mike Pompeo zdůraznil, že zásah měl zabránit „bezprostřednímu útoku“, který mohl ohrozit „desítky, pokud ne stovky amerických životů“. V USA útok kritizovali demokraté, podle nichž to povede k eskalaci napětí na Blízkém východě. Trumpovi republikáni naopak operaci schvalují. Starosta New Yorku Bill de Blasio uvedl, že byla kvůli íránským výrokům o odvětě ve městě posílena bezpečnost.

Pentagon zároveň kvůli zvýšenému ohrožení amerických sil v regionu schválil vyslání dalších zhruba 3000 vojáků do oblasti Blízkého východu. Oznámili to podle agentur AP a Reuters nejmenovaní státní úředníci. Podle funkcionářů, kteří si přáli zůstat v anonymitě, se vojáci připojí ke zhruba 750 vojákům ze stejné divize, kteří už byli tento týden vysláni do Kuvajtu po napadení velvyslanectví USA v Bagdádu.

Napětí na Blízkém východě zvedá zájem o státní dluhopisy, zlato a cizí měny

Ceny ropy v pátek po útoku na íránského generála prudce zdražují. Brent, který je považován za barometr vývoje cen ropy na světových trzích, vykazoval kolem 17:30 SEČ nárůst o tři procenta na 68,26 dolaru za barel. Během dne vystoupil až na 69,50 USD, tedy nejvýše od poloviny září, kdy se odehrály útoky na ropná zařízení v Saúdské Arábii. 

Íránští nejvyšší představitelé prezident Hasan Rúhání a duchovní vůdce ajatolláh Alí Chamenení slíbili za Solejmáního smrt odvetnou akci. K připravenosti vyzvali své lidi velitelé několika iráckých proíránských milicí. Íránská nejvyšší bezpečnostní rada útok označila za „největší strategickou chybu USA v západoasijském regionu“. Ministr zahraničí Mohammad Džavád Zaríf prohlásil, že Írán podnikne proti USA kvůli atentátu právní kroky. Útok přitom označil za akt mezinárodního terorismu.

Zabitý generálmajor Kásim Solejmaní.

Irácký úřadující premiér Ádil Abdal Mahdí útok považuje ze nepřijatelné narušení irácké suverenity, avšak prezident Barham Sálih stejně jako vlivný duchovní Alí Sistání vyzvali všechny strany ke zdrženlivosti.

Ke snížení napětí vybídl britský ministr zahraničí Dominic Raab. Francouzský prezident Emmanuel Macron uvedl, že o situaci v Íráku hovořil se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem a zároveň vyzval Írán, aby se zdržel jakýchkoliv provokací. Berlín vyjádřil „velké znepokojení“ nad děním. Rusko označilo americký raketový útok v Bagdádu za „avanturistický krok, který povede ke zvýšení napětí v celém regionu“.

Brigádní generál Esmáíl Káaní.

České ministerstvo zahraničí dlouhodobě varuje před cestami do Iráku, kde je v databázi Drozd registrováno pět Čechů, další čeští občané pracují na velvyslanectví v Bagdádu a na generálním konzulátu v Irbílu. V zemi je nasazeno i zhruba 40 českých vojáků, podle ministerstva obrany jsou v pořádku a plní své úkoly. V souvislosti se zabitím Solejmáního vydalo české ministerstvo zahraničí varování i pro návštěvníky Íránu, kde se podle diplomacie očekávají masové demonstrace.

Ministerstvo zahraničí varuje Čechy před cestami do Iráku, nasazení tuzemští vojáci jsou podle úřadu v pořádku

Bezpečnostní obavy má Izrael, jehož armáda je v pohotovosti. Země se, coby spojenec USA, obává, že by se mohla stát cílem íránské odvety ze Sýrie, kde má Írán své jednotky, nebo z Libanonu, kde působí spojenec Íránu hnutí Hizballáh. Znepokojení nad nejnovější eskalací vyjádřily také Turecko, Egypt či Libanon.

USA doporučily všem svým občanům odjet z Iráku a ropné společnosti už zahájily evakuaci amerického personálu z Basry. Bezpečnostní opatření kolem svých vojáků v regionu zvýšily Německo a Británie.