Okresní městečko Čerikov na východě Běloruska zažilo minulý pátek mimořádný rozruch. V budově zdejšího soudu padl trest smrti nad bratry, kteří brutálně zavraždili sousedku a posléze zapálili její dům. Bělorusko je přitom (vedle separatistických republik na Donbase) jedinou evropskou i postsovětskou zemí, která absolutní trest praktikuje.
Ilja a Stanislav Kostěvovi se doznali k mimořádně odpornému zločinu. Dostali se do sporu se sousedkou, 47letou učitelkou Natálií, která oznámila sociálním službám, že se prý sestra Kostěvových náležitě nestará o své dvě děti, a hrozilo jejich odebrání.
Běloruská opozice si žije v přepychu za peníze z USA a Německa, tvrdí prezident Lukašenko |
Bratři Kostěvovi se pak ve stavu značné opilosti rozhodli učitelce pomstít. Opilí vtrhli k ní domů a trýznivým způsobem ji zabili, na těle měla 130 bodných ran. Dům zapálili, odnesli počítač a potraviny a za chvíli je zadrželi policisté.
Bratři však měli tu smůlu, že se o nich v rozsáhlém rozhovoru pro ruské rádio Echo Moskvy zmínil prezident Alexandr Lukašenko. „Zabili svoji učitelku. Za co? Za to, že bránila před jejich sestrou její dvě děti? Když sestra je asociální element?“ řekl prezident v éteru. „Říká se, že stejně nikdo nemá právo brát jim život. A kdo dal jim právo ho brát?“ dodal.
Právě tato slova podle Andreje Poludy z nevládní organizace Vesna, která dlouhodobě usiluje o zrušení poprav, zpečetila osud obou bratrů. „Už před zasedáním soudu mnozí předpovídali, že právě kvůli tomu padne trest smrti,“ říká Poluda.
Jakýkoli běloruský činitel včetně soudce si totiž nedovolí udělat cokoli jinak, než přikáže prezident. Když v roce 2013 vrchní soud výjimečně zrušil rozsudek v případě vraha studentky Alexandra Grunova, stačila jedna Lukašenkova věta, kauza byla přezkoumána a Grunov zastřelen. A otázka je, v kolika případech bylo intervenováno mimo média.
Varování vyvrhelům
Za dobu své existence Bělorusko popravilo na 300 lidí. Rekordní byl rok 1998 se 47 popravami, dnes počet vykonaných rozsudků kolísá mezi dvěma až třemi ročně.
Trest smrti může dostat v Bělorusku jen muž ve věku 15 až 65 let, a to výhradně za činy spojené s vraždou. Popravuje se podle sovětského vzoru výstřelem z pistole do zátylku, a to už několik měsíců po rozsudku. Příbuzným ani odsouzenému se datum popravy nesděluje a tělo se zahrabe neznámo kde.
Bratři Kostěvovi nemají před sebou zrovna optimistické vyhlídky. Soud vyšší instance téměř vždy rozsudek potvrdí a milost dal Lukašenko jen jednou – agronomovi kolchozu, který ze žárlivosti zavraždil jeho předsedu. Na výzvy k pozastavení trestu smrti Lukašenko argumentuje vůlí lidu, který se v roce 1996 v referendu vyslovil 80 procenty proti, a nehodlá nic měnit. „Je to varování vyvrhelům, pomáhá nám to udržovat stabilitu a bojovat s banditismem,“ obhajuje tresty smrti prezident.
