Maďarsko vymírá a dosavadní snahy vláda zvýšit porodnost jasný demograficky trend nezvrátily. Premiér Viktor Orbán proto tlačí další vlnu změn, které by měly přimět rodiny k většímu počtu dětí. Vláda se ale neshodla, zda má na nová opatření peníze, a ministerstvo financí zatím nekývlo. Celý balíček opatření, jak nastartovat porodnost i ekonomiku, chce Orbán představit v únoru.
Půjčky bezúročné i nevratné
Matky se třemi dětmi by doživotně neplatily daně. Od loňska se to týká zatím jen těch s více než čtyřmi. Tento benefit je ale jen jedním z mnoha, který si vláda v posledních letech prosadila.
Vývoj v Maďarsku a Polsku je podle Jourové znepokojující. Problémem je prý nedodržování evropských hodnot |
Větší rodiny dostávají dotace na pořízení auta (v přepočtu až 190 tisíc korun), dále pak bezúročné i nevratné půjčky a další podpory na pořízení bydlení či jeho vybavení. Maďarský ekonomický server Portfolio.hu vypočítává, že rodiny mohou optimalizací dostupných výhod od státu postupně získat až 51 milionů forintů, tedy 3,9 milionu korun. K takovéto maximalizaci zisků je nutné hodně vydělávat, ale i ti s průměrnou mzdou si přijdou alespoň na dvacet milionů forintů.
Jenže ani tato podpora Maďary do porodnic nežene. Podle odhadů může každý rok přinést tisíce dětí navíc. To je ve statistikách znát, není to ale dost na zvrácení demografického trendu. Hlavním cílem opatření je podle Orbána zachování maďarské kultury, což má být zajištěno na jedné straně tím, že národ přestane vymírat, a na druhé, že nebude v budoucnu závislý na zahraniční pracovní síle, tedy na imigraci. Na rostoucí počet maďarských důchodců bude platit daně stále méně lidí. Bez větší porodnosti nebo větší imigrace se tedy země neobejde.
Pro maďarské rodiny znamenají změny citelné přilepšení. Části veřejnosti ale vadí jak nároky na rozpočet, tak další často nepřímé dopady. „Rodinné daně posilují mužskou dominanci v rodinách a z ekonomických důvodů pak udržují pohromadě i páry, které by byly šťastnější odděleně,“ píšou například socioložky Zsuzsanna Eleková a Dorothya Szikrová ve studii Nová rovnost, kterou zveřejnily loni v dubnu.
Deník Népszava připomíná, že půjčky od státu na podporu rodin si berou i lidé, kteří je nepotřebují. Někteří jimi pak řeší další úvěry, jako jsou kreditní karty.
Problém je i to, že řada podpor funguje jako motivační, tedy dostanou se k nim i ti, kdo daný počet dětí ještě nemají. Pokud si pak kvůli partnerské krizi nebo z jiných důvodů větší rodinu nepořídí, musí řešit finanční dopady z předběžně načerpaných výhod. Hlavně při shánění bydlení jsou děti tím, co rozhoduje o tom, zda to rodina finančně zvládne, či nikoliv.
Maďarský finanční úřad navíc letos oznámil, že bude dál pokračovat v kontrolách, protože se ukázalo, že některé rodiny čerpají podporu neoprávněně. Přistižení pak znamená, že jsou půjčky okamžitě splatné, navíc s relativně vysokými úroky.
V Česku platí jen ti bohatší
V Česku se návrhy na podobná opatření objevují také, zpravidla před volbami. Prakticky všechny strany navrhují daňové bonusy za narozené dítě nebo vyšší porodné nebo větší slevy na dani a zvýhodněné půjčky.
Slevy na dani se postupně zvyšují, od letoška vzrostl i rodičovský příspěvek, který mohou rodiče čerpat v prvních letech po narození dítěte, a to z 220 na 300 tisíc korun, v případě vícerčat pak z 330 na 450 tisíc. V současnosti platí, že rodič, který vychovává tři děti a uplatňuje si na ně odpočet, platí daně, jen pokud vydělává více než 36 tisíc korun hrubého.
