Ústavní změny mají nynějšímu prezidentovi podle jeho kritiků zajistit kontrolu nad ruskou politikou i po roce 2024, kdy mu skončí nynější prezidentský mandát.
Putinem navržená novela ústavy, kterou budou kromě poslanců a senátorů v referendu schvalovat Rusové, zahrnuje rozšíření pravomocí parlamentu a ústavního soudu, zákaz vysokým státním představitelům mít cizí občanství či povolení k pobytu v cizině nebo zakotvení nadřazenosti ruského práva nad mezinárodními dohodami a úmluvami.
Nový ruský premiér není ‚pan nikdo’. Mišustina si Putin oblíbil i kvůli tamní EET |
Podle nových pravidel by ruský prezident také nemohl zastávat nejvyšší funkci více než dvakrát (Putin je nyní v prvé polovině svého čtvrtého prezidentského období). Ústavně zakotveno má být také povinné zvyšování důchodů, jakož i to, že minimální mzda nemůže být nižší než životní minimum.
Zákon byl ve čtvrtek přijat jednomyslně. Pro jeho schválení se vyslovilo 432 poslanců, proti nebyl nikdo - zbylých 18 poslanců se hlasování nezúčastnilo. V úterý 11. února by Státní duma měla projednat novelu ve druhém čtení.
Předseda dumy Vjačeslav Volodin po hlasování vyjádřil přání, aby novela prošla i druhým čtením beze změn tak, jak ji navrhla hlava státu. Pozměňovací návrhy týkající se například důchodů, pravomocí centrální banky či státní ideologie a postavení ruského národa hodlají v únoru podat poslanci komunistů a Spravedlivého Ruska. Tyto strany sice formálně patří k opozici, fakticky ale hlasují v souladu s přáním Putinova režimu.
V reakci na ohlášenou ústavní novelizaci podala demisi vláda dlouholetého premiéra Dmitrije Medveděva, kterého na postu šéfa kabinetu nahradil Michail Mišustin. Analytici kroky hlavy státu považují za signál změny poměru sil v nejvyšší ruské politice a rovněž za odraz snahy Putina udržet si vůdčí roli i po roce 2024, kdy mu vyprší současný mandát.
Proti navrženým změnám ústavy v neděli demonstrovaly v Moskvě stovky lidí. Podle nich si současná hlava státu novelou snaží zajistit kontrolu nad ruským politickým systémem.
