Průměrný čas letu mezi New Yorkem a Londýnem je šest hodin a 13 minut. Informoval o tom server Flightradar24.
‚S větrem v zádech.‘ Letadlo z New Yorku do Londýna kvůli bouři překonalo rekord, cesta trvala méně než 5 hodin |
Držitelem předchozího rekordu jsou aerolinky Norwegian Airlines, které v lednu 2018 přiletěly do cílové stanice po pěti hodinách a 13 minutách. K rekordu tehdy rovněž přispělo počasí a silný vítr.
Rychlejší už byl jen nadzvukový Concorde a jeho let ze 7. února 1996 společnosti British Airways z New Yorku do Londýna. Atlantik přeletěl za 2 hodiny, 52 minut a 59 sekund.
Lidovky.cz: Jaká je běžná cestovní rychlost Jumbo Jetu?
Běžná cestovní rychlost letadla této velikosti je 800-850 kilometrů za hodinu. Noví rekormani letu přes Atlantik touto rychlostí vůči vzduchu letěli, k ní ale musíme přičíst rychlost větru. Takže vůči zemi potom letěli o to rychleji.
Lidovky.cz: Letadlo dosáhlo rychlosti až 1328 km/h. Letěl už někdy dopravní stroj rychleji?
Snad jen nadzvukový Concorde (směje se).
Lidovky.cz: Byla v tomto případě překonána rychlost zvuku?
Ne. Vůči vzduchu letěli pořád asi těch 800 km v hodině. Rychlost zvuku totiž není pevná, mění se v závislosti na hustotě vzduchu a ta je dána teplotou a výškou. Čím menší je hustota, tím nižší je rychlost zvuku. Za jejich podmínek k ní ale neměli daleko.
Lidovky.cz: Je na takovou rychlost podzvukový dopravní letoun vůbec konstruován?
Tomu letadlu vůbec nezáleží na tom, jak rychle letí vůči zemi. Vůči vzduchu má rychlost stále víceméně stejnou.
Lidovky.cz: Mohla rychlost ohrozit bezpečnost letu?
Když letíte v takto extrémním větru (i když je to po jeho směru), tak to přináší i určitá rizika. A to například riziko zvýšené turbulence, kterou způsobují tzv. „jet streamy“ (tryskové proudění vzduchu). Tyto proudy bývají široké několik desítek metrů a asi kilometr vysoké. Když se s letadlem dostanete přímo do něj, let bude poměrně silně turbulentní. I když to často může být ekonomicky výhodné - vletět do jet streamu, než ho oblétát - zas to může let dost znepříjemnit. Každý soudný kapitán letí tak, aby byl mimo turbulentní zónu. Už plánování trasy letu bere jet streamy v úvahu.
Turbulence ale nemusí souviset jen s jet streamem. Existují také tzv. „clear air turbulence“ (turbulence čistého ovzduší). Ty vznikají při výrazných teplotních změnách na velmi krátkých úsecích. V těchto místech se mísí různé hustoty vzduchu. Kapitán by měl vždy zažádat o změnu hladiny, aby se těmto oblastem vyhnul. Na prvním místě má být vždy bezpečí a pohodlí pasažérů.
Lidovky.cz: Rychlejší přes Atlantik byl už jen nadzvukový Concorde?
To ano, ale Concorde vítr už vůbec nezajímal, ten letěl dvojnásobkem rychlosti zvuku. Čím vyšší rychlostí letíte, tím nižší vliv na vás vítr má.
Lidovky.cz: Proč byla další letadla, která na trase letěla společně s rekordmanem, pomalejší?
To nevíme. Možná letěly trochu jinou trasou. Rychlost během letu není konstantní, to je mohlo zpomalit. O tom by se dalo diskutovat.
Lidovky.cz: Přinášel vítr potíže těm, co letěli v tu dobu opačným směrem, tedy z Evropy do Ameriky?
Ne. A to z jednoho jednoduchého důvodu - Atlantik je jednosměrný. Polovinu dne se letí z Evropy do Ameriky a druhou polovinu se létá opačně. Tratě se obecně tvoří tak, aby byl odpor větru minimální, pokud nejde naplánovat trať tak, aby se byl vítr v zádech, což je vždy žádoucí.
Lidovky.cz: Lze vůbec letět proti tak silnému větru?
Ano, jen byste možná do Ameriky nedoletěli. Spotřeba paliva je úměrná době letu. Vůči vzduchu by letadlo proti tak silnému větru letělo opět svou průměrnou cestovní rychlostí 800 kilometrů za hodinu. Vůči zemi by ale bylo pomalejší, a cesta by mu tak trvala déle.
Kdyby bylo reálné, že by foukal vítr rychlostí například 800 kilometrů za hodinu (což není), i tak by letadlo po směru větru letělo rychlostí 1 600 km/h. Proti větru by vůči zemi stálo na místě, přesto by se přibližovalo cíli.
