LN: Volby na Slovensku proběhnou pár dní (29. února) po výročí vraždy novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové. Do jaké míry bude mít tato událost vliv na rozhodování voličů?
Bude to velmi důležitý motiv. Na pozadí této tragické události se totiž velmi názorně ukázalo, jaká zlodějská firma nám tu celých dvanáct let vládla, jak rozkrádala stát, dovolila vyrůst různým mafiánům, kteří se dostali do těsné blízkosti premiéra. Mnoha lidem to otevřelo oči, a proto si myslím, že Smer bude po těchto volbách odstaven od vlády.
LN: Existuje ale k dlouhodobě nejsilnější slovenské straně nějaká alternativa? Jedna věc je vyhrát volby, druhá pak uspět v povolebních jednáních…
Několik slovenských pravicových stran se chystá dát dohromady koalici. Slovensko mělo v pravé části spektra vždy vícero stran. Já jsem přesvědčen, že v případě silného mandátu od voličů taková vláda vznikne, ať už to bude čtyř-, pěti-, nebo šestikoalice, a že bude fungovat.
Nezařazení slovenští poslanci obsadili řečnický pult ve sněmovně, Danko musel přerušit jednání |
LN: Už jednou taková široká vláda bez Smeru existovala, pod vedením premiérky Ivety Radičové, ale moc úspěšné to nebylo. Nemůže se to opakovat?
Tehdy nastal problém, že naši partneři se rozhodli porušit koaliční smlouvu, začali prosazovat věci, které byly v rozporu s cíli vlády, na nichž jsme se všichni dohodli. Jakmile jsou jednou dohody porušovány, je ohroženo všechno a nemůže to fungovat. Řekl bych, že všichni aktéři se od té doby poučili. Je možné, že bude trvat déle, než uzavřeme dohodu, ale když ji jednou uzavřeme, budou ji všichni dodržovat.
LN Loni na podzim se spekulovalo, jestli opoziční strany, které se vymezovaly vůči Smeru – včetně vaší –, neuzavřou předvolební koalici. K tomu ale nedošlo. Dokonce se nepodařilo uzavřít ani „pakt o neútočení“. Jak by teď mohla vzniknout koalice?
Ano, v rámci předvolebních diskusí byla na stole i otázka předvolební koalice, ale tam nedošlo k dohodě. Není koneckonců obvyklé uzavírat před volbami nějaká široká spojenectví. Jinak pakt o neútočení neztroskotal, naopak ho podepsalo pět stran. Klíčové přitom není ani tak samotné neútočení, protože by to bylo kontraproduktivní v situaci, kdy strany vědí, že budou muset po volbách nějak spolupracovat. Daleko důležitější bylo, že se strany zavázaly, že vylučují spolupráci se Smerem, Slovenskou národní stranou (SNS) a Kotlebou (ĽSNS), což je velmi důležité.
LN: V roce 2016 jste skončili druzí za Smerem, teď ale bojujete o udržení v parlamentu. Co se stalo?
Celý svůj politický život říkám, že průzkumy by se neměly přeceňovat. Teď jsme nad pěti procenty, před čtyřmi lety jsme byli pod nimi, nakonec nám dalo hlas přes dvanáct procent voličů. Není třeba propadat panice, stále je ještě hodně nerozhodnutých. Nebojím se proto, že bychom se do parlamentu nedostali. Pokud jde o důvody, vyrostla nám silná konkurence – existují tři nové strany, které mají silnou mediální podporu, štědré rozpočty na kampaň, což se musí nějak projevit.
Na Slovensku výrazně stoupla popularita hnutí OLaNO. Do parlamentu by se dostalo až devět stran, říká průzkum |
LN: Vláda na poslední chvíli přijala několik opatření, která zatíží rozpočet – třinácté důchody, zdvojnásobení přídavků na děti a zrušení poplatků za používání dálnic. Neocitáte se kvůli tomu v defenzivě?
Umírající kůň kolem sebe kope. Mám informaci, že ve Smeru si nechali udělat interní průzkum, podle něhož mají už pouze 14 procent, takže propadli panice a rozhodli se drancovat státní rozpočet. Realita je taková, že pokud to v parlamentu projde, my to rušit nebudeme, takže důchodci se mohou spolehnout, že jim ten důchod navíc zůstane. Tím pádem ale už vůbec nebude mít nikdo důvod volit Smer. Ještě nikdy za existenci samostatného Slovenska, za posledních 27 let, se nestalo, že by šestnáct dní před volbami byly schváleny kroky zvyšující deficit téměř o jedno procento. To je vrchol nezodpovědnosti, ale u nich mě to nepřekvapuje.
LN: A starší opatření vlády také zachováte, například vlaky zadarmo?
U vlaků to chceme změnit na osmdesátiprocentní slevu platnou pro vlaky i autobusy, protože na Slovensku je pět okresů, které nemají žádné vlakové spojení, takže tamní lidé z toho dosud nic neměli. Neexistuje, aby bylo něco zadarmo, protože to vede akorát k plýtvání. Pokud jde o obědy zdarma ve školách, vyčíslíme, kolik stojí, a o tolik pak zvýšíme daňový bonus na dítě. Třetí téma jsou poukazy na rekreaci, které vymyslela a prosadila SNS. My je chceme udělat dobrovolné.
RICHARD SULÍK (52)■ Ekonom, podnikatel a zakladatel strany Sloboda a solidarita. V letech 2010 až 2011 byl předsedou slovenského parlamentu. ■ Od roku 2014 je poslancem Evropského parlamentu a členem frakce Evropských konzervativců a reformistů (ECR). |
LN: Jste spokojeni s tím, jak si Slovensko v posledních letech vedlo v zahraniční politice?
Nic zásadního bychom neměnili. Tam, kde to Slovensku vyhovuje, je třeba spolupracovat v rámci visegrádské skupiny, protože nám všem dodává „pákový efekt“ vůči Bruselu. My jsme aktuálně součástí všeho, co současná Evropská unie nabízí – jsme v Schengenu, v eurozóně. Jde o to, že EU přináší stále nové a nové politiky, ale Slovensko by nemělo se vším slepě souhlasit. Mělo by případ od případu zhodnotit, kde se chce případně přidat. Až přijde Dublin 4, který bude obsahovat povinné kvóty, nemělo by se toho Slovensko účastnit.
