Lidovky.cz

Slovenská sněmovna schválila zavedení 13. penze. Parlament odmítl istanbulskou úmluvu

Svět

  17:35aktualizováno  17:59
Bratislava - Čtyři dny před parlamentními volbami na Slovensku v úterý tamní sněmovna schválila zákon o zavedení 13. penze pro příjemce různých typů důchodů. Opatření prosadily dvě ze tří koaličních stran s pomocí hlasů některých opozičních či nezařazených poslanců.

Ilustrační foto: Euro. foto: Shutterstock

Část opozice a neparlamentních stran zavedení 13. penze spolu s dalším návrhem vlády na zdvojnásobení přídavků na děti označila za předvolební korupci. Schválený zákon o dodatečné penzi ještě posoudí prezidentka Zuzana Čaputová, která ho může vetovat.

Slovenští poslanci po dvou dnech přestali blokovat jednání Národní rady, předseda nechal nainstalovat další pultíky

Jednu penzi ročně navíc ve výši průměrného důchodu pro daný typ pobírané penze by poprvé mělo podle zákona už letos dostat na pětimilionovém Slovensku asi 1,4 milionu lidí. Kromě starobních důchodců získají dodatečnou penzi také například invalidé či příjemci vdovských, vdoveckých a sirotčích důchodů. Stát to v tomto roce přijde na více než 442 milionů eur (11,1 miliardy korun).

S iniciativou přišla nejsilnější vládní strana Směr-sociální demokracie (Směr-SD) expremiéra Roberta Fica, jejíž popularita dlouhodobě klesá. Směr-SD podle průzkumů poprvé od roku 2006 nemá zcela jisté vítězství v parlamentních volbách, které Slováky čekají v sobotu.

Třináctá penze, kterou Směr-SD sliboval již před deseti lety, nahradí stávající vánoční příspěvek důchodcům, jehož výše je závislá na pobíraném důchodu. Dodatečná penze bude vyšší než zmíněný příspěvek, jehož nejvyšší suma loni stoupla na 200 eur (přes 5000 korun), tedy na dvojnásobek předchozí částky.

Směr-SD stojí také za dalším návrhem ze sociálního balíčku, a to zdvojnásobením částky přídavků na děti od příštího roku na 50 eur (1260 Kč) měsíčně. Toto opatření, které sněmovna zatím neprojednala, si vyžádá na 300 milionů eur (7,6 miliardy Kč) ročně. V uplynulých letech se dětské přídavky v zemi pod Tatrami zvyšovaly pouze nepatrně.

Slovenská sněmovna kvůli protestu opozičních poslanců znovu nejednala. Předseda je nemůže nechat vyvést ze sálu

Součástí vládních návrhů v rámci sociálního balíčku je také zrušení dálničních známek od příštího roku. Kvůli opakované obstrukci poslanců sněmovna zatím nemohla rozhodnout, zda tento materiál projedná ve zrychleném režimu. Právě kvůli zmíněným obstrukcím nedošlo ani na hlasování o případném zrychleném jednání parlamentu o přídavcích na děti. Schůze Národní rady bude pokračovat ve středu. Předseda parlamentu Andrej Danko oznámil, že bude s premiérem Peterem Pellegrinim jednat o možnosti, že vláda předlohu zákona o zrušení dálničních známek stáhne z jednání sněmovny.

Zástupci některých opozičních a neparlamentních stran tvrdili, že část koalice si sociálním balíčkem kupuje hlasy voličů. Namítali také, že nenastaly mimořádné okolnosti k projednání zmíněných návrhů v parlamentu ve zrychleném režimu. I kvůli tomu minulý týden přistoupili k obstrukci, když například skupina nezařazených poslanců dva dny blokovala řečnický pult v jednacím sálu sněmovny.

Směr-SD projednání návrhů ze sociálního balíčku zdůvodňoval tím, že jsou ohrožena práva lidí. Podle Fica stát najde peníze na 13. peníze „s prstem v nose“. Podle ekonomů opatření naopak ještě více ovlivní beztak nereálné rozpočtové cíle dosluhující vlády.

Pokud prezidentka Čaputová zákon o zavedení 13. penze vrátí sněmovně až po volbách, Národní rada podle ústavních právníků nebude moci o případném prolomení veta hlavy státu hlasovat. Podle jednacího řádu sněmovny totiž návrhy zákonů z předchozího volebního období lze po volbách projednat jen v případě, že budou znovu předloženy. Čaputová svůj postup ohledně sociálního balíčku zatím neoznámila.

Slováci nepřijali istanbulskou úmluvu

Slovenská sněmovna v úterý velkou většinou hlasů přítomných poslanců odmítla istanbulskou úmluvu o potírání násilí na ženách. Spory okolo tohoto mezinárodního dokumentu zasáhly v zemi pod Tatrami do kampaně před sobotními parlamentními volbami. Prezidentka Zuzana Čaputová, která se před zvolením hlavou státu netajila svými liberálními názory, už dříve ohlásila, že rozhodnutí sněmovny bude respektovat.

Slovenská sněmovna kvůli protestu opozičních poslanců znovu nejednala. Předseda je nemůže nechat vyvést ze sálu

Istanbulskou úmluvu podepsalo Slovensko už v roce 2011, až do dneška ale sněmovna v rámci ratifikačního procesu o dokumentu nehlasovala. Právě na to upozorňovala Čaputová, kterou například šéf parlamentu a vládní Slovenské národní strany Andrej Danko v uplynulých týdnech opakovaně kritizoval, že nehodlá oznámit Radě Evropy i Evropské unii odmítavý postoj Slovenska k úmluvě. Dokument je prezidentským typem smlouvy.

Loni slovenský parlament sice schválil dvě usnesení proti istanbulské úmluvě, podle slovenské prezidentky ale šlo o politické deklarace a nikoliv o hlasování o samotném dokumentu. Proti němu dříve v tomto měsíci protestovaly v centru Bratislavy stovky věřících.

Někteří slovenští právníci dříve upozornili, že sněmovna by podle jednacího řádu neměla o úmluvě hlasovat dříve než 30 dnů po jejím předložení do parlamentu vládou. Kabinet premiéra Petera Pellegriniho tak učinil teprve před dvěma týdny.

Autor:
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.