Dokument, který hlásá, že dopady „nafest“ utažených opatření mohou ohrozit demokracii, právní stát a základní hodnoty evropské sedmadvacítky, podepsali zástupci Nizozemska, Německa, Belgie, Dánska, Finska, Francie, Řecka, Irska, Itálie, Lucemburska, Portugalska, Španělska a Švédska.
„Naše ministerstvo nebylo nikým z těchto členských států osloveno. Nyní s nimi konzultujeme, zda se jedná o iniciativu otevřenou dalším členským státům,“ řekl ve čtvrtek ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD). Případné připojení českého podpisu pod prohlášení nevyloučil.
Státní tajemnice pro evropské záležitosti Milena Hrdinková ve čtvrtek pro Lidovky.cz potvrdila, že dokument byl Česku představen až po jeho vydání. „Podpis prohlášení nám byl nabídnut až ve čtvrtek ráno, dříve jsme o této iniciativě věděli jen z médií,“ uvedla. „Věříme, že brzo bude vedena diskuse o společném prohlášení mezi všemi 27 členskými státy,“ řekla s tím, že prozatím Česko vydalo alespoň vlastní prohlášení o nutnosti dodržování základních demokratických principů a hodnot v takto napjatém období.
V dokumentu se uvádí, že zavedená opatření je „třeba omezit na ta nutně potřebná, mají být přiměřená a časově ohraničená, mají být pravidelně prověřována a mají být v souladu s mezinárodními právními závazky“. Stojí v něm také, že kroky namířené proti šíření nákazy koronavirem „nemají omezovat možnost dát najevo svůj názor a svobodu tisku“.
‚Naše chladničky jsou plné.‘ New York uvolnil regulaci emisí kvůli nočnímu provozu krematorií, ta totiž nestíhají |
Ačkoli v dokumentu není výslovně zmíněno Maďarsko, neadresně reaguje na v Budapešti přijatý zákon posilující pravomoci vlády premiéra Viktora Orbána. Ta může řídit zemi pomocí dekretů bez nutnosti souhlasu poslanců, a to po neomezeně dlouhou dobu. Podle kritiků je zneužitelná také možnost uvěznit novináře až na pět let za údajné záměrné šíření nepravdivých nebo poplašných zpráv o koronaviru.
„Sdílíme postoj, že v této době je nutné přijímat mimořádná opatření, ale zároveň se držet principu právního státu, včetně zásady, že opatření mají být přiměřená a dočasná,“ zdůraznil pro Lidovky.cz šéf české diplomacie.
Iniciativu, které se chopily „tradiční“ členské státy EU, ve čtvrtek přivítalo i Slovensko. Serveru Lidovky.cz to potvrdil mluvčí tamního ministerstva zahraničí Juraj Tomaga. „Souhlasíme s tím, že důsledné dodržování principu právního státu je nutné i v mimořádné situaci, které dnes všichni čelíme. Jsme připraveni na otevřenou diskusi s členskými státy a evropskými institucemi o opatřeních, která přijímají všechny členské státy,“ uvedl.
K připojení svého podpisu pod prohlášení včera vyzvali českou vládu někteří zástupci opozice. Podle lidoveckého poslance Ondřeje Benešíka by se republika měla přidat, souhlasí-li kabinet s tím, že mimořádná opatření nemají být zneužívána pro jiné účely, které s krizovou situací nesouvisí. Podobně se vyjádřil šéf senátního zahraničního výboru Pavel Fischer, dle něj se Česko s principy obsaženými v dokumentu shoduje. „Proto bychom se měli podpisem připojit,“ uvedl pro LIdovky.cz. „Samostatné prohlášení ještě nikdy žádnou svobodu neuchránilo,“ sdělil webu Lidovky.cz šéf ODS Petr Fiala.
Do včerejšího odpoledne podepsaly dokument pouze členské země ze západní části EU, zástupci střední a východní Evropy chyběli. „To samo o sobě o něčem svědčí,“ řekl pro Lidovky.cz diplomatický zdroj s tím, že pocit rozdělení na Západ a Východ ještě zdaleka není v unijním svazku záležitostí minulosti. „Tradiční evropské demokracie nemají k těm ‚novým‘ plnou důvěru, zvlášť když terčem kritiky je jedna z nich, tedy Maďarsko,“ doplnil zdroj.
Pod dohledem Bruselu
Zpracování údajů pro chytrou karanténu záleží na bankách, tvrdí Úřad pro ochranu osobních údajů |
Opatření států zavedená ve snaze zabránit šíření koronaviru hodlá podrobně monitorovat i Evropská komise (EK), což třináctka signatářů vítá. „Ani koronavirová krize nemůže omezit kontrolní roli národních parlamentů a médií,“ řekla na adresu Budapešti místopředsedkyně EK Věra Jourová, bdící z pozice svého portfolia právě nad uchováváním evropských hodnot. Kritická slova, která od lídrů některých států znějí na adresu EU, jsou podle české eurokomisařky v současné obtížné situaci pochopitelná a Brusel je chce získat na svou stranu přípravou velkého plánu obnovy po pandemii.
Celkem 14 zemí podle EK vyhlásilo kvůli pandemii nouzový stav a dalších pět pak jiné mimořádné režimy; pouze Maďarsko však podle Komise nedoprovodilo nouzový stav jasným časovým ohraničením.
