Lidovky.cz

Švédsko otáčí, volný režim končí. Kvůli zvyšujícímu se počtu obětí vláda chystá restriktivní opatření

Svět

  5:00
STOCKHOLM/PRAHA - Doposud bylo Švédsko v boji s koronavirem výjimkou. Stockholmská vláda se totiž rozhodla jít naprosto opačným směrem než ostatní evropské státy. Neuzavřela restaurace, základní školy, dokonce ani hranice. S narůstajícím počtem mrtvých se však situace mění a také Švédsko brzy restrikce zavede.

Tisková konference švédské vlády k vývoji kolem koronavirové krize. foto: Reuters

„Švédská vláda připravuje novou legislativu, která umožní zavedení zvláštních opatření v boji s Covid-19,” informoval v neděli deník The Guardian. Vláda o víkendu dospěla k závěru, že mírná doporučení lidem nestačí. Země má totiž mezi severskými zeměmi nejvyšší počet obětí na milion obyvatel.

Švédské bary jsou otevřené, vláda radikální opatření nepřijala. Přitom hlásí podobně nakažených jako okolní státy

Vlády Dánska a Norska uzavřely své země již před několika týdny. Školy jsou prázdné a místní obyvatelé mají otevřené jen obchody se „základními potřebami“, tedy lékárny, smíšené zboží, drogerie atp. Finsko dokonce kvůli koronavirové nákaze uzavřelo oblast kolem Helsinek. Ve Švédsku však doposud panovala odlišná situace. Místní mohli ke kadeřníkovi, do restaurací a v provozu zůstaly i základní a mateřské školy.

A navzdory tomu nemá země vysoký počet nakažených v porovnání s ostatními severskými státy. Podle posledních dat je ve Švédsku 6830 pacientů, zatímco populačně poloviční Dánsko má 4563 a ještě menší Norsko čítá 5759.

Přestože vláda ještě restriktivn opatření nevydala, řada Švédů raději podle analytiků mobilních dat zůstává doma.

Problémem ale je, že domov Ikey má mnohem vyšší úmrtnost, než ostatní země. Vláda v neděli oznámila, že počet mrtvých narostl na 401. Počet obětí narostl o 8 procent oproti sobotě a země má tak více obětí než všechny ostatní severské země dohromady. Počet úmrtí na milion obyvatel vychází 37, zatímco v Dánsku je to 28, v Norsku 12 a jen 4,5 ve Finsku.

Vláda tak tento týden v parlamentu předloží návrh nových krizových plánů. Podle švédského vrchního epidemiologa Anderse Tegnella je strategií země v tuto chvíli především „zastavit šíření nákazy natolik, aby nebyl zahlcený zdravotnický systém“.

Podle televize SVT by tak mělo dojít k uzavření letišť, stejně jako vlakových či autobusových nádraží. Země zavře i restaurace, omezí shromažďování lidí a začne zabavovat potřebné lékařské materiály, jako jsou například roušky.

Švédský král Gustav XVI dokonce v neděli ve svém projevu vyzval národ, aby omezil své cestování během nadcházejících Velikonoc. „V tomto období často cestujeme a trávíme čas s rodinou a přáteli. Mnozí chodí do kostela. Ale tyto Velikonoce nebudou některé tyto věci možné. Musíme to přijmout. Musíme si to rozmyslet a připravit se na to, že zůstaneme doma,“ řekl král.

Ještě před týdnem však byla situace jiná. Epidemiolog Tegnell pro deník The New York Times uvedl, že vláda spoléhá především na zdravý úsudek lidí. „Zavřít hranice, když už jsou případy nákazy ve všech státech, už nedává smysl. Jsme dávno za snahou virus zadržet, jen snižujeme jeho dopady,“ řekl Tegnell. „Zavírání lidí z dlouhodobého hlediska nebude fungovat. Dříve nebo později stejně ven půjdou.“

Problémy s domovy důchodců

Kvůli zvyšujícímu se počtu úmrtí již vláda nachystala u Stockholmu polní nemocnici se 140 lůžky, jejichž počet lze v případě nutnosti navýšit až na šest set. Hlavní výzvou pro vládu však bude situace v domovech důchodců.

Více než třetina správních celků v zemi totiž hlásí případy koronaviru v pečovatelských ústavech a značná část z nich údajně nemá dostatek ochranného zdravotnického materiálu. Podle deníku The Guardian je zasažená až třetina všech domovů důchodců v hlavním městě.

Švédský premiér Stefan Lofven na tiskové konferenci ke koronaviru.

Sám premiér Stefan Löfven v sobotním rozhovoru pro deník Dagens Nyheter připustil, že původní záměr vlády nezavést drakonická opatření znamená, že se krize nepotáhne týdny, ale spíše měsíce.

„Vybrali jsme strategii zmírnění křivky a nezavedení dramatických procesů, protože pak by náš zdravotnických systém nemusel stíhat. Znamená to ale, že budeme mít mnohem více vážně nemocných lidí na jednotkách intenzivní péče a více mrtvých. Budeme je počítat v tisících,” uvedl premiér.

zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.