„Pokud by v důsledku koronavirové krize došlo k výraznějšímu poklesu celkové koncentrace oxidu uhličitého (CO2) v atmosféře, bylo by to poprvé v historii detailních měření, tedy od 50. let 20. století. Nic takového ale nečekáme.“ Slova Ralpha Keelinga, šéfa programu analýz zemské atmosféry na americkém Scrippsově ústavu, dokládají skepsi, která se v posledních týdnech ve vědecké komunitě rozšířila.
Za požáry v Austrálii nesou vinu klimatické změny, míní odborníci. Přinést mohou i další nárůst teplot |
Experti sice vidí v důsledku karanténních opatření proti koronaviru a utlumení výroby a dopravy na celém světě krátkodobé výrazné poklesy koncentrací znečišťujících látek – zdaleka se nejedná jen o CO2 –, ale mnozí se domnívají, že po skončení pandemie se hodnoty rychle vrátí na předkrizovou úroveň. Myslí si to i Glen Peters, šéf Centra klimatických studií v norském Oslu. „Vlády i mezinárodní instituce budou mít po následující nejméně rok úplně jiné starosti než ochranu klimatu (…) Veškerá agenda se soustředí na vymýcení koronaviru a hlavně na znovunastartování ekonomiky,“ citoval odborníka list Financial Times.
Utlumení či zastavení výroby a prudký pokles všech druhů dopravy v posledních týdnech skutečně způsobily nebývalý pokles emisí. Podle analýzy francouzské konzultační firmy poklesl absolutní objem znečišťujících látek v denním srovnání v Evropské unii jako celku o stěží uvěřitelných 58 procent. Toxické oxidy dusíku, jejichž hlavním zdrojem jsou spalovací motory, se dostaly na nikdy nevídanou úroveň. A letecký provoz ve světě poklesl na třetinu.
Koncentrace oxidu dusičitého v ČR za dobu karantény klesla
Satelitní snímky srovnávající úroveň znečištění nad centry osídlení v měsících březnu 2019 a 2020 jsou impozantní: poklesy emisí jsou v řádu vysokých desítek procent. A je jedno, zda se jedná o Los Angeles, Dillí, Londýn, či třeba severočeskou hnědouhelnou pánev. Teď se zkrátka dýchá mnohem lépe. Pokles výkonu uhelných elektráren v Číně za měsíc únor 2020 (kdy v zemi vrcholila koronavirová krize) se rovnal celkové produkci středně velkého evropského státu. Jenže právě příklad říše středu, která již má epidemii prakticky za sebou, a nese si tedy před Evropou „náskok“, je varující: jakmile se v Číně restrikce kvůli viru uvolnily, vše se začalo vracet do starých kolejí a křivky koncentrace emisí jsou nyní na cestě zpět k úrovni před začátkem krize.
Nemocnice místo klimatické konference
Jsou tedy lidé nepoučitelní? Možná ne tak docela, alespoň podle Rachel Kyteové, děkanky Fletcherova ústavu práva a diplomacie v americkém Massachusetts. „Atmosféra ve společnosti je úplně jiná než po poslední globální krizi z počátku století (…) Je jasné, že po koronakrizi vzroste role národních států. A vedle snahy o ekonomické oživení vlády prostě nebudou moci klimatický aspekt ignorovat, to téma je už příliš hluboko ve společnosti“ myslí si Kyteová.
  |
Ke zpoždění agend souvisejících s ochranou prostředí ale dojít může. Například jednání, která měla přinést konkrétní harmonogram pro evropský „Zelený úděl“ (ambiciózní program vyhlášený šéfkou Evropské komise Ulrikou von der Leyenovou směřující k poklesu skleníkových plynů ve státech EU o 50 procent k roku 2030), jsou nyní zastavena. Další velká klimatická konference pod záštitou OSN, která se měla konat v listopadu 2020 ve Skotsku, byla kvůli koronaviru odložena na příští rok – a konferenční centrum v Glasgow, zamýšleném místě konání, bylo nyní přeměněno, jako nechtěný symbol, v provizorní nemocnici pro pacienty s nemocí covid-19.
Zůstává mnoho neznámých
„Je to jako obří experiment, který nás mnohému naučí,“ říká na margo náhlého utlumení lidských aktivit James Lee, profesor chemie atmosféry na univerzitě v britském Yorku. „Například doprava je na minimu, ale elektrárny jedou dál. To se už nikdy nebude opakovat. A my budeme brzy vidět důsledky,“ těší se vědec.
Možná že koronavirová krize otřese i některými zažitými představami. Německý list Die Welt v minulých dnech zanalyzoval data ze stanic v několika německých městech, která měří koncentrace CO2 . Vzhledem k výrazně menšímu provozu aut se očekávaly i znatelně nižší hodnoty znečištění – to se ale na některých místech nepotvrdilo. Ti, kdo by na základě těchto dat chtěli bagatelizovat vliv automobilové dopravy na kvalitu ovzduší, by ale podle německých expertů ještě měli počkat: skutečnou závislost prokážou až dlouhodobější měření.
