Lidovky.cz

Z ramadánu zůstává jen půst. Po více než 200 letech bude nejspíš zrušená i pouť do Mekky

Svět

  15:00
MEKKA/JERUZALÉM/PRAHA - Pandemie koronaviru doléhá i na muslimský postní měsíc ramadán, který začal tento týden. Řada muslimských zemí zakázala hromadné akce, konat se nejspíš nebude ani červencová pouť do Mekky.

Thajský muslim modlící se během ramadánu s ochrannou rouškou. foto: Reuters

Jakmile zapadne slunce, muslimští věřící se nahrnou do mešit, do ulic a na bazary, v atmosféře všeobecného veselí se mohou konečně dosyta najíst a společně s rodinou a přáteli sdílejí zážitky odcházejícího dne. Takové scény během ramadánu (devátého měsíce islámského lunárního kalendáře) běžně nastávají v islámských zemích od Senegalu přes Blízký východ až po Indonésii.

Virus obepíná kolébku islámu. Covid-19 řádí i přímo v saúdské královské rodině

Letos to ale bude jiné, koronavirová krize se odráží i v náboženských rituálech včetně těch muslimských. Základní princip ramadánu, totiž půst od jídla a pití a zdržení se „světských radovánek“ od východu do západu slunce, sice zůstane zachován, odlišovat se ale bude zejména fáze „po“, tedy až slunce zapadne za obzor.

Také většina islámských zemí totiž kvůli koronaviru zavedla omezení volného pohybu, v některých (jako třeba ve Spojených arabských emirátech) dokonce platí úplný zákaz vycházení večer a v noci. Úřady vesměs dávají najevo, že ani ramadán nemůže být důvodem pro výjimky.

Podle mnohých se jedná o bezprecedentní situaci. „Nejenže nikdo nic podobného nepamatuje, ale ani v písemných pramenech nenacházíme informace o tom, že by během ramadánu byla omezována shromáždění věřících. Byly války, byly přírodní katastrofy, ale muslimové byli vždy ve velkých kongregacích pospolu,“ řekl katarské televizi al-Džazíra Fajzál Músa, výzkumník z Malajsijské národní univerzity.

Indonéská mešita Istiqlal během ramadánu loni a letos. Koronavir zabránil lidem ve společných modlitbách.

Zatímco provoz během ramadánu s vyloučením velkých shluků lidí bude pravděpodobně možné alespoň zčásti udržet, již nyní panují obavy z toho, co se bude dít na samém konci postního měsíce. Ten totiž rámuje třídenní Svátek přerušení půstu (Íd al-Fitr), během něhož se hromadných modliteb i světských shromáždění účastní prakticky všichni.

I když bude záležet na tom, jak se pandemie v jednotlivých zemích do konce května vyvine, v některých islámských zemích už teď varují před lehkovážností. „Bude-li šíření viru pokračovat, bude nutné – ať se nám to líbí, nebo ne – oslavit Íd al-Fitr doma,“ řekl saúdskoarabský muftí (nejvyšší muslimský duchovní v zemi). Indonésie, nejlidnatější muslimská země světa, zase rovnou obyvatelům zakázala, aby s koncem ramadánu jezdili na návštěvu do svých rodných měst a vesnic, což se každoročně děje. Podle indonéské vlády by desítky milionů lidí v pohybu silně zvýšily možnost zavlečení viru do odlehlejších komunit.

Mešita al-Aksá zavře brány

Pandemie koronaviru se už podepsala i na provozu nejposvátnějších míst islámu. Mešita al-Aksá na Chrámové hoře v Jeruzalémě bude uzavřena po celý ramadán, muslimové se nebudou moci modlit ani na otevřených prostranstvích Chrámové hory. Za běžných okolností tam během postního měsíce proudí desetitisíce věřících denně. Rada islámských duchovních, která posvátný okrsek spravuje, označila toto rozhodnutí za „bolestivé, nicméně učiněné po konzultacích s předními kleriky i medicínskými experty“.

Nebývalé změny již zasáhly i samotnou kolébku islámu, města Mekku a Medinu, ležící dnes na území Saúdské Arábie. V obou lokalitách platí kvůli koronaviru kompletní zákaz vycházení a muslimské svatyně včetně Velké mešity v Mekce zejí prázdnotou. „Jsem zvyklý na to, že je tu plno lidí ve dne i v noci. A teď tohle,“ řekl podle agentury AFP smutně muezzin Velké mešity.

Zatím to vypadá, že muslimští poutníci se do Mekky hned tak nepodívají (nemuslimové mají do města trvalý zákaz vstupu). Saúdskoarabská vláda totiž již před třemi týdny požádala muslimy celého světa, aby prozatím odložili plány na tzv. velkou pouť do Mekky (hadždž). Ta by měla podle plánu proběhnout na přelomu července a srpna, nyní je však pravděpodobné, že se nebude konat vůbec. Šlo by o bezprecedentní rozhodnutí, hadždž byla podle dostupných údajů naposledy odřeknuta v roce 1798. Pouť do Mekky patří mezi tzv. pět pilířů islámů a k povinnostem každého muslima, kterému to zdravotní stav a finance dovolí, patří vykonat hadždž alespoň jednou za život. Poutě se každoročně účastní miliony věřících, vedle duchovního rozměru přináší akce do Saúdské Arábie i nemalé finance.

zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.