Lidovky.cz

Právo

Natřískané káznice fungují jako semeniště koronaviru. Vězně raději pouští domů, v Itálii i mafiánské bossy

Vězni a dozorci s rouškami a respirátory kvůli koronaviru. foto: ČTK/AP

Praha - Desetitisíce vězňů se kvůli pandemii dostávají ven z vězení. Buď se jim ve velkém odpouštějí tresty nebo jsou přemisťováni do domácí vazby. Trestanci se hlavně bojí špatných hygienických podmínek uvnitř vězeňských komplexů a nemožnosti držet si od ostatních odstup. Úřady však musejí dbát na zachování veřejné bezpečnosti, proto například kroky italské vlády, která poslala do domácího vězení mafiánské šéfy, plodí rozpory a kontroverze.
  18:40aktualizováno  19:32

‚Zažíváme 11. září stále dokola.‘ Záchranář z New Yorku popisuje běžný den během pandemie

„Z historie je zřejmá postupná humanizace vězeňství, tedy i humanizace výkonu trestu odnětí svobody. V dřívějších dobách byl trest odnětí svobody vykonáván bez možnosti širší diferenciace,“ uvádí na svých stránkách Vazební věznice Pankrác. V souvislosti s tímto dějinným vývojem je nezbytné se ptát, co se systémem nápravy provinilců provede současná pandemická situace.

„V mnoha zemích jsou vězeňská zařízení přelidněná, v některých je situace až na samé hraně únosnosti,“ varovala již koncem března Michelle Bacheletová, která zastává funkci Vysoké komisařky OSN pro lidská práva. „Nejméně 125 zemí nyní eviduje více trestanců, než na kolik byl jejich nápravný systém stavěný. Z toho 20 států má počet vězňů oproti stanoveným bezpečnostním standardům dvojnásobný,“ uvádí databáze World Prison Brief, kterou spravuje Institut zločinu a spravedlnosti při Londýnské univerzitě.

Italský jih se bojí. Mafie cítí šanci na nábor nových rekrutů, policie je ve střehu kvůli rabování

V Brazílii, zemi s jednou z největších vězeňských populací vůbec, nahráli trestanci za mřížemi video, ve kterém vyhrožují dozorcům smrtí, pokud nebudou rychle zlepšeny jejich životní podmínky. „Virus šířící se po světě zabije i mnoho našich uvězněných bratrů. Jsme připraveni srazit vězeňská zařízení na kolena,“ říká jeden z autorů. Jejich argentinští „kolegové“ v buenosaireském detenčním zařízení zapalují matrace a ve čtvrtek 24. dubna dokonce protestovali na střeše budovy. „Odmítáme zemřít ve vězení,“ stálo na jednom plakátu.„Covid-19 je již zde. Všem soudcům, kteří chtějí genocidu, vzkazuji: mlčení není naším stylem,“ cituje agentura Reuters jeden z dalších bannerů. 

Protestující vězni na střeše argentinského vězení.

Brazilská policie sdělila, že vězni z videa již byli identifikováni a byl jim zabaven telefon, na nějž záznam pořídili. Do neděle 26. dubna země nahlásila 104 potvrzených případů koronaviru ve věznicích, 4 lidé zemřeli. Zatím bylo otestováno pouhých 682 vězňů z celkové nápravné populace čítající více než 773 tisíc osob.

Kvůli viru z věznice do hotelu

Patrně vůbec první případy nákazy ve věznicích jsou evidovány v Číně z konce února. Hlášeny byly z pěti zařízeních rozmístěných po kriticky zasažené provincii Chu-pej a dvou dalších oblastí, přičemž bylo nakaženo minimálně 555 odsouzených. Čínské úřady tvrdí, že z těchto pacientů nikdo nezemřel. Zařízení čelila výzvě různými způsoby: některá vyčlenila místnost uvnitř komplexu, kde případní nakažení mohli podstoupit karanténu, jiná přesunula nakažené trestance a dozorce do izolace na hotel. Jenže, jak onemocnění covid-19 postupovalo do dalších a dalších zemí, bylo nutné přistoupit k razantnějším opatřením, aby nákaza nešířila do již tak nebezpečně přelidněných prostor bez větší možnosti sociálního distancování.

Vězňům se musely odepřít návštěvy. K tomuto kroku sáhla 13. března i vláda České republiky. Jako i v jiných zemích to i u nás vzbudilo značnou nevoli. Přitom v našich podmínkách je snaha nahradit kontakt s rodinou či právníkem virtuálně. V zemích latinské Ameriky, ale i mnohých dalších, jde spíše o život. „Vězni převážně spoléhají na jídlo, co jim rodiny donesou, neboť strava uvnitř je nepoživatelná a málo výživná,“ říká pro server The New York Times řádová sestra Petra Silvia Pfaller z křesťanské organizace Pastoral Carcerária Nacional. „Již před pandemií mnozí z nich hladověli.“

Vězni v Argentině protestují na střeše věznice. Chtějí propustit kvůli šíření...
Muž v Myanmaru se vítá s rodinou poté, co by propuštěn z vězení.

K hromadnému volání po propouštění se připojila i rada OSN pro předcházení mučení, krutostem a nelidskostem během věznění a výkonu trestů, která přímo doporučuje „redukovat počty trestanců pomocí provizorního dočasného či předčasného propuštění, pokud zde nepanují odůvodněné obavy z pokračování páchání trestní činnosti. V úvahu je nutno vzít všechny nevazební metody jakou jsou obecně prospěšné práce, domácí vězení, probace či zákaz činnosti.“

Narkomafie v Latinské Americe už se na současnou situaci adaptovala, nákaza ji prý nepoloží

Některé autokratické země si ale zřejmě doporučení o redukci vězňů vyložily po svém. Komisařka OSN Michelle Bacheletová se ohradila vůči Íránu, který 22. dubna provedl již druhou popravu nezletilého provinilce v horizontu čtyř dnů. „Poprava těchto dvou nezletilých pachatelů je naprosto v rozporu s mezinárodními lidskými právy,“ konstatovala komisařka. „Nesčetněkrát se to snažili experti OSN všem zemím vysvětlit.“ Írán, který patřil na začátku pandemie mezi nejvíce zasažené země, kromě poprav dočasně propustil zhruba 85 000 zadržovaných osob.

Dále rada OSN doporučuje znovu projít všechny případy dosud neodsouzených jedinců a přehodnotit, zda je ve světle nastalé krize nutná jejich vazba. Věznice by měly zůstat vyhrazené pro ty zločince nejvyššího kalibru.

V Itálii posílají domů i hlavy mafiánských gangů

Vincenzino Iannazzo (65):

  • Přezdívka „brunet“. Hlava kalábrijského klanu Ndrangheta v oblasti Lamezia Terme.
  • Chycen během operace Andromeda v roce 2015. Odsouzen na 14 let a šest měsíců.
  • Soudem propuštěn do domácího vězení kvůli poruše imunitního systému, která ho staví do velkého rizika onemocněním novým koronavirem.

Mezitím v Itálii bylo podle soudce a prokurátora se zaměřením na mafii Cafiera De Raha právě kvůli pandemii koronaviru propuštěno do domácího vězení několik vlivných - ačkoliv stárnoucích - mafiánských bossů. Návratu domů se dočkali Francesco Bonura, vlivný šéf sicilské organizace Cosa Nostra, Vincenzo Iannazzo člen skupiny Ndrangheta a Pasquale Zagaria, člen klanu Casalesi spadajícího pod proslulé zločinecké uskupení Camorra, píše server CNN.

Prokurátor De Raho potírající kriminální struktury sdělil, že tito tři muži byli kvůli pozicím, které zastávali v oněch zločineckých syndikátech, vězněni ve speciálních podmínkách, aby nepřišli do kontaktu s lidmi zvenčí. „Po jejich návratu domů toto pravidlo již samozřejmě neplatí,“ upozornil.

Francesco Bonura (78):

  • Jeden ze tří hlavních donů skupiny Cosa Nostra.
  • Chycen v roce 2006. Odsouzen na 18 let a osm měsíců v roce 2012.
  • Bonura byl jedním ze sicilských bossů obviněných z napomáhání mafii během tzv. Palermského maxi procesu. Během ojedinělého soudního sporu, který se táhl 6 let, bylo odsouzeno 338 lidí k odnětí svobody v součtu 2 665 let. Několik státních soudců bylo během trvání procesu zabito.

„Je to šílené. Jde o výsměch soudcům, policii, žurnalistům a všem obětím mafie,“ okomentoval situaci Matteo Salvini lídr pravicové strany Liga. „Je nepřijatelné, aby se na svobodu dostávali ti nejnebezpečnější trestanci,“ uvedli další poslanci strany. Do dnešního dne se počet italských vězňů snížil o zhruba 6 500, uvedlo tamní ministerstvo spravedlnosti.

Ministr spravedlnosti Alfonso Bonafede kvůli četným stížnostem nařídil, aby byl verdikt soudu podroben přezkumu. Podle něj je zejména třeba prověřit, zda podmínky ve věznici skutečně byly natolik ohrožující, že Zagaria nemohl zůstat za mřížemi. 

Pasquale Zagaria je podle agentury DPA bratrem nejvyššího šéfa klanu Casalesi Michela Zagarii, kterého policie dopadla v roce 2011 po 16 letech na útěku.

Propouští se i jinde

Tento měsíc tureckým parlamentem prošel zákon, který umožňuje dočasné propuštění zhruba 45 tisíc trestaných. Od neúspěšného armádního puče v roce 2016 se v zemi vězeňská populace rozrostla na téměř 300 tisíc. Dle dat Rady Evropy jde o druhou největší v Evropě (nejhůře je na tom dlouhodobě Rusko). Erdoganova opozice namítá, že propouštění se netýká lidí obviněných z terorismu, což velmi často mohou být právě prezidentovi političtí odpůrci, uvádí server The New York Times.

Česko sníží podporu soláru, kterou kritizoval i Zeman. Ušetříme státu i rodinám, říká Havlíček

Indonésie propustila nejméně 30 tisíc osob, aby zabránila šíření viru. O 30 tisících propuštěných se mluví i v souvislosti s již zmíněnou Brazílií, ačkoliv kritici namítají, že obdobné množství lidí je propuštěno každý rok.

Tisíce vězňů včetně migrantů byly dle serveru The New York Time propuštěny ve Spojených státech. Experti přes zdravotnictví tlačili úřady k akci poté, co se virus prohnal nechvalně proslulou věznicí na ostrově Rikers, která je jedním z největších nápravných komplexů na světě vůbec s kapacitou okolo 15 tisíc míst. Již koncem března, kdy se zkáza způsobená nemocí covid-19 v USA teprve prohlubovala, se zde mělo nakazit 167 trestanců a 137 dozorců.

Situace nebyla o nic lepší ani v Cookově okresní věznici v Chicagu (třetí největší nápravný komplex v USA), kde 23. března byli nakaženi 2 vězni a během necelých dvou týdnů se nakazilo více než 350 lidí uvnitř věznice. Za další týden bylo již zařízení spojováno s 1 324 nákazami vně věznice - stalo se tak jedním z největších zdrojů nákazy v celém USA.

Zoologické zahrady v době koronavirové. Ztráty půjdou do desítek milionů, nejohroženější jsou primáti

Amerika má nejvíce lidí v káznici vůbec, detenční zařízení bývají často popisována jako přelidněná a zanedbaná, píše The New York Times. Vrchní státní zástupce William P. Barr nicméně přistupoval k propouštění s velkým odstupem. Vydal sice seznam kritérií, při jejichž naplnění lze uvažovat o přesunutí delikventa do domácího vězení, kritici však míní, že jen malé procento lidí splní podmínky. 

Iniciativu však převzaly státní a lokální autority, které byly lépe seznámeny s konkrétními poměry ve věznicích. „Musíme chránit všechny bez výjimky,“ sdělila například vrchní prokurátorka nezávislého města St. Louis Kimberly Gardnerová poté, co byla obviněna z ohrožení veřejnosti vypuštěním zločinců. „Pokud budeme smýšlet takto, je náš justiční systém vadný a koresponduje tak s naším vadným zdravotním systémem,“ sdělila dle The New York Times.

‚Je to plivnutí do ksichtu.‘

„Je to plivnutí do ksichtu,“ říká paní Fehrenbacherová, jejíž 28letá dcera byla přejeta vozem po baseballovém zápasu. „Nesnesitelný je jen ten samotný pocit, že je ten muž venku a dělá si cokoliv, co chce a co moje dcera již nemůže.“ Muž, který její rodině toto utrpení způsobil, byl propuštěn právě ze saintlouiské basy.

Italská policie vypátrala mafiánského bosse z ‚Ndranghety‘. Všimla si podezřelé aktivity v opuštěném městě

Mnozí odpůrci propouštění poukazovali na případ z Floridy, kdy byl muž obviněn ze střelby a usmrcení jen den poté, co byl společně s dalšími 160 trestanci propuštěn z okresní věznice Hillsborough.

Guvernér Texasu Greg Abbott okomentoval dle The New York Times propouštění slovy: „Nejenže to ohrozí veřejnou bezpečnost, ale zároveň to stěžuje i organizaci a spořádanost občanů během boje s pandemií.“ Stejné důvody zmiňuje koneckonců i české ministerstvo spravedlnosti, když slovy tiskového mluvčího Vladimíra Řepky v tiskové zprávě uvádí: „Případné úvahy o amnestii jsou nyní předčasné. Navíc podobné kroky by vůbec nebylo vhodné činit v současné době nouzového stavu a epidemiologické situace.“

Autor:
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.