„Když říkáme, že nejsme aktivní v Německu, jsme na sto procent upřímní,“ uvedl Nasralláh. Rozhodnutí Berlína označil za politické a dodal, že tamní zákaz jeho organizace odráží „podvolení se americké vůli a jeho cílem je uspokojit Izrael“.
USA nabídly 10 milionů dolarů za informace o veliteli Hizballáhu. Nahradil Solejmáního |
Nasralláh také odsoudil policejní razie proti muslimským sdružením v Německu, které mají podle tamních úřadů blízko k Hizballáhu. Německý zákaz proíránského Hizballáhu šel ruku v ruce s policejními raziemi na několika místech spolkové republiky, mimo jiné v Berlíně, Brémách, Dortmundu nebo Münsteru. Strážci zákona při nich zabavili dokumenty i nosiče dat.
Berlín o zákazu rozhodl 30. dubna. Krok zdůvodnil tím, že Hizballáh propaguje ozbrojený boj za použití teroristických prostředků a otevřeně vyzívá k násilnému zničení Izraele. Německé úřady odhadují, že šíitská organizace má v zemi kolem 1050 radikálních stoupenců. Rozhodnutí také znamená, že se do budoucna nesmí na veřejnosti používat znaky organizace a její německý majetek propadá státu.
Německo dosud rozlišovalo mezi politickým křídlem Hizballáhu a jeho vojenskými jednotkami, které bojovaly společně s armádou syrského prezidenta Bašára Asada v Sýrii.
Tlak, aby spolková republika Hizballáh zakázala, vyvíjel Izrael a Spojené státy, které už radikální skupinu na seznam teroristických organizací zařadily. Izrael krok Německa přivítal a označil ho za významný ve světovém boji proti teroru.