„Přístup musí být pragmatický. Dokud dohoda bude platit..., máme v úmyslu plně dodržovat všechna práva a povinnosti, jež z této dohody pro nás vyplývají,“ řekl Gruško v odpovědi na otázku agentury, zda bude Rusko s ostatními účastníky diskutovat o záměru USA odstoupit.
Vyjádřil přitom naději, že i ostatní signatářské země „budou ke svým povinnostem přistupovat rovněž svědomitě“.
Bílý dům ve čtvrtek oznámil, že v pátek oficiálně uvědomí strany dohody o otevřeném nebi o svém odstoupení. Prezident Donald Trump tento krok přitom zdůvodnil obviněním Ruska, že ustanovení tohoto mezinárodněprávního dokumentu nedodržovalo. To Moskva ale odmítá.
Sergej Rjabkov při on-line diskusi věnované rusko-americkým vztahům podle agentury TASS potvrdil, že velvyslanectví USA v Moskvě v pátek předalo ruskému ministerstvu zahraničí nótu s rozhodnutím Washingtonu od smlouvy odstoupit. V této souvislosti řekl, že Rusko je připraveno v dialogu o dohodě pokračovat, nikoli však za nepřijatelných amerických podmínek.
Američané podle Rjabkova Moskvě vzkázali, že pokud do 22. listopadu nesplní sérii podmínek, obsažených ve stanovisku „zformulovaném na velmi vysoké úrovni“, pak USA dohodu opustí. Podmínky Washingtonu náměstek označil za „absolutně, kategoricky nepřijatelné“.
Výhrady vůči Rusku jsou „nesmyslné, naprosto nepodložené, o čemž jsme už mnohokrát hovořili a vysvětlovali logiku našeho vlastního přístupu. Jsme však připraveni pokračovat v dialogu a dohodnout se. Nikoli plnit to, co se zformuluje ve Washingtonu,“ uvedl Rjabkov.
USA vystupují z vojenské dohody, která umožňuje kontrolní přelety. Rusko ji prý porušuje |
Američané dlouhodobě poukazují na to, že Rusové dohodu porušují, neboť zakazují přelet nad městem, kde se předpokládají rozmístěné jaderné zbraně, které by mohly zasáhnout Evropu. Rusko rovněž zakazuje přelety nad oblastmi v době, kdy se tam konají vojenské manévry.
Gruško hned ve čtvrtek v reakci agentuře TASS řekl, že odchod USA z dohody o otevřeném nebi zasadí další ránu systému vojenské bezpečnosti v Evropě, kterou oslabily již předchozí kroky Bílého domu, zejména odstoupení od smlouvy o likvidaci raket středního a krátkého doletu.
Dohoda o otevřeném nebi, kterou vedle USA, Kanady a Ruska uzavřela většina evropských zemí včetně Česka, byla podepsána v Helsinkách v roce 1992, v platnost vstoupila o deset let později.
