„Vojáci protivníka hrubě porušili dohody a vstoupili na naše výsostné území. Napadaní přerostlo ve fyzické střety.“ Oficiální prohlášení čínské a indické strany k nejnovější eskalaci napětí na společné hranici se podobají jako vejce vejci – s tím rozdílem, že každá strana obviňuje z „agrese“ toho druhého.
Čína a Indie se vzájemně obviňují, při střetu na sporné hranici padlo 20 indických vojáků |
Co přesně se počátkem týdne odehrálo v odlehlém údolí řeky Galvan na pomezí indického regionu Ladak a Čínou nárokované oblasti Aksai Čin, není možné nezávisle ověřit – jisté však je, že poprvé od roku 1975 si potyčky mezi vojáky obou jaderných velmocí vyžádaly oběti na životech.
Současné kolo napětí mezi Indií a Čínou trvá již více než měsíc. Během této doby oba státy dopravily do sporných pohraničních oblastí velké množství mužů i vojenské techniky. Na několika místech v okolí sporné hranice se mezi protivníky odehrály drobnější fyzické konfrontace, na tvrdý střet ale došlo až teď.
Zprávy z obou stran se shodují pouze na tom, že ve vzájemných šarvátkách vojáci použili kameny a tyče, zřejmě se však nestřílelo. Indové přiznávají na své straně 20 mrtvých (dokonce uvedli jména zabitých důstojníků) a hovoří o „velkém množství“ usmrcených Číňanů. Čínská strana ztráty na své straně nekomentuje.
Divoká potyčka ve vysokohorské pustině
Problém je v tom, že hranice mezi Indií a Čínou, dlouhá 3500 kilometrů, probíhá složitým vysokohorským terénem Himálaje a okolních pohoří a není v terénu bezesporně vyznačena; užívá se proto termín „linie dotyku“. Přesný průběh této linie si ovšem v řadě oblastí oba státy vykládají ve svůj prospěch, což vede k občasným konfrontacím.
Čína kvůli kontaktům s Tchaj-wanem přitvrzuje. Vystrčilova cesta ničemu nepomůže, říká Petříček |
Krvavé střety z počátku tohoto týdne se odehrály v odlehlém údolí řeky Galvan, která přitéká do indického regionu Ladak z oblasti Aksai Čin nárokované Čínou. V místech, kde řeka protíná „hranici“, leží dno údolí v nadmořské výšce 4250 metrů a okolní horské hřbety přesahují 6000 metrů. Vzhledem k drsným klimatickým podmínkám někteří vojáci poté, co utrpěli zranění, zemřeli v důsledku podchlazení – v noci klesají teploty pod bod mrazu.
Podle indické televize News18, která se odvolává na svědectví jednoho z důstojníků indické armády, byli Číňané ve velké početní přesile a šlo o mimořádně brutální boj. „Číňané nás napadli železnými tyčemi omotanými ostnatým drátem. Naši hoši se bránili jen pěstmi. Nepřátelé pronásledovali i ty naše vojáky, kteří se snažili ztratit v okolních kopcích. Když je chytili, naházeli je pak do řeky.“
Konflikt údajně vzplál poté, co Indové podpálili čínský vojenský stan postavený (podle indického názoru) na indickém území. Uvedené zprávy však není možné nezávisle ověřit, neboť média nemají do oblasti přístup.
Paradoxní je, že ke smrtícím potyčkám došlo v průběhu „deeskalačního procesu“, na němž se předtím obě strany shodly. Skutečný důvod, kvůli kterému k šarvátce došlo, není jasný: v oblasti nejsou žádné zdroje surovin avzhledem k obtížně prostupnému vysokohorskému terénu nelze mluvit ani o strategické poloze.
Indický premiér Nárendra Módí na margo incidentu řekl, že „životy indických vojáků nebyly utraceny nadarmo“ s tím, že „Indie preferuje mír, ale pokud to bude potřeba, je schopná provést vyváženou odvetu“. O případném postupu vůči Číně má indická vláda jednat zítra.
Zprávy o ztrátách na životech indických vojáků v údolí Galvan podnítily protesty v řadě měst Indie, při nichž účastníci mj. pálili portréty čínského prezidenta Si Ťin-pchinga. Před čínským velvyslanectvím v Novém Dillí demonstrovali indičtí váleční vysloužilci, policie přitom několik lidí zatkla.
Diplomatické řešení preferují obě strany
Čínský ministr zahraničí Wang I v telefonátu s indickým šéfem diplomacie Subrahmanjamem Džajšankarem žádal, aby Indie tvrdě potrestala ty, kdo jsou za smrtící střet zodpovědní. Varoval Dillí, aby nepodceňovalo čínské odhodlání hájit to, co Čína pokládá za své svrchované území. Džajšankar v prohlášení po rozhovoru s Wangem I uvedl, že vysvětlil indickou pozici, a dodal, že Dillí se cítí zavázáno k jednání o snížení napětí.
Zatímco Džajšankar zdůraznil řešení cestou diplomacie, indické sdělovací prostředky volí podstatně bojovnější tón. Indičtí komentátoři ve středu volají po ostré reakci na pohraniční střet s čínskými vojáky.
„Zdá se, že načasování čínské agrese a asertivních nároků Pekingu je součástí strategie, která má Indii připomenout její zranitelnost,“ uvádí úvodník listu The Times of India. „Pokud tomu tak skutečně je, pak by Indie, hrdý národ, měla udělat přesně to, co Čína nechce, a přijmout diplomatická protiopatření proti Pekingu,“ dodal.
Jiná média zacházejí ještě dál. „Máme co do činění se středověkými barbary,“ napsal šéfredaktor Republic Media Network. „Všichni budeme muset jít a rozbít Číně nos do krvava. Budeme muset jít a zasáhnout je tam, kde to Číňany bude opravdu bolet. A věřte mi, víme, kde to je,“ uvedl.
V Číně se incident nedočkal tak rozsáhlého mediálního zájmu jako v Indii. Oficiální média se převážně držela úterního prohlášení čínské armády. Nejostřejší reakce se objevila v listu Global Times. Šéfredaktor Chu Si-ťin napsal, že by si indická veřejnost měla udržet chladnou hlavu a varoval, že Čína se střetu nebojí.
