Zvláštní tribunál pro Kosovo byl po mnoha odkladech a silném nátlaku mezinárodního společenství na kosovské představitele schválen v roce 2015. Soudí bývalé velitele povstalců z Kosovské osvobozenecké armády (UÇK), která koncem 90. let vedla ozbrojený boj za odtržení tehdejší jihosrbské autonomní oblasti Kosovo.
Ve středečním prohlášení prokurátora tribunálu se uvádí, že Thaçi a dalších devět podezřelých „jsou trestně zodpovědní za téměř 100 vražd“. Na svědomí mají podle dokumentu i další oběti z řad kosovských Albánců, Srbů a Romů a také politických odpůrců. Těch se týkají další body obžaloby spojené s mizením lidí, proti nimž bylo použito síly, s pronásledováním a s mučením.
Thaçi v reakci na zprávu nechal obrátit letoun, jímž právě letěl do USA, zpět do Prištiny. Zároveň informoval amerického zprostředkovatele Richarda Grenella, že se nezúčastní plánované sobotní konzultace s Vučičem věnované obnovení rozhovorů o normalizaci vztahů mezi Srbskem a Kosovem. Grenell následně sdělil, že schůzka se přesto uskuteční, a to s účastí kosovského premiéra Avdullaha Hotiho.
Thaçi patřil za ozbrojeného boje proti srbským silám v letech 1998 a 1999 k velitelům UCK. Vedle něj je ve skupině obžalovaných rovněž bývalý předseda kosovského parlamentu a vůdce opoziční Demokratické strany Kosova (DSK) Kadri Veseli, který také patřil k velitelům povstaleckých oddílů.
Další z bývalých velitelů UÇK, expremiér Ramush Haradinaj byl do Haagu k tribunálu pozván dvakrát jako svědek, ale není zřejmé, zda je teď mezi obžalovanými.
Obžalobu musí ještě před zahájením procesu potvrdit speciálně pověřený soudce. Prokurátor obžalobu vznesl po dlouhém vyšetřování a v prohlášení vyjádřil přesvědčení, že „může dokázat všechna obvinění nade vší pochybnost“.
Prokurátor přitom obvinil Thaçiho a Veseliho z opakované snahy „mařit a podkopávat“ práci tribunálu.
Zvláštní tribunál pro Kosovo je považovaný za kosovský justiční orgán, ale tvoří ho mezinárodní soudci a je financován Evropskou unií. Kvůli zajištění bezpečnosti svědků má sídlo v nizozemském Haagu. Několik lidí svědčících proti bývalým velitelům UÇK totiž za podezřelých okolností zemřelo.
Priština se vytvoření speciálního soudu dlouho bránila a souhlasila až v roce 2015 po silném mezinárodním tlaku. Ten se vystupňoval po zveřejnění zprávy Rady Evropy v roce 2010 o podezřeních týkajících se násilí a zabíjení páchaného členy UÇK na srbských a romských zajatcích, ale i na Albáncích, kteří nepodporovali separatisty.
Hashim Thaçi (52) čelí obvinění z válečných zločinů a zločinů proti lidskosti, včetně téměř stovky vražd - Thaçi patřil k vůdcům povstalecké Kosovské osvobozenecké armády (UÇK), která v 90. letech bojovala proti bělehradskému režimu s cílem odtrhnout Kosovo od Srbska. Od dubna 2016 je prezidentem Kosova, jehož nezávislost k březnu 2020 uznávalo 97 ze 193 členských států OSN, včetně České republiky. Nezávislost Kosova kromě Srbska neuznává mimo jiné i pět členských států Evropské unie: Slovensko, Rumunsko, Kypr, Řecko a Španělsko.
- Thaçi, přezdívaný Had (prý kvůli nevypočitatelnosti i kvůli tomu, že dokázal neustále unikat srbské policii, která po něm intenzivně pátrala), se stal koncem 90. let jednou z hlavních postav kosovského hnutí za nezávislost. Představoval jeho agresivní a násilnou podobu, která při cestě za svým cílem neváhala používat zbraně, na rozdíl od Ibrahima Rugovy, který prosazoval nenásilný odpor proti režimu srbského prezidenta Slobodana Miloševiće.
- Koncem 90. let během bojů v Kosovu Thaçi podle některých zdrojů fyzicky likvidoval své odpůrce a mučil zajatce. Před lety se objevila i tvrzení, podle kterých byl zapleten do ilegálních obchodů s lidskými orgány, které kosovští Albánci údajně během konfliktu odebírali zajatým Srbům, ale i krajanům, kteří nesouhlasili s praktikami povstalců. V roce 2015 Thaçiho nazval válečným zločincem i český prezident Miloš Zeman.
- Prokurátor zvláštního tribunálu pro Kosovo, který sídlí v nizozemském Haagu obžaloval Thaçiho z válečných zločinů a ze zločinů proti lidskosti. V dnešním prohlášení prokurátora tribunálu se uvádí, že Thaçi a dalších devět podezřelých "jsou trestně zodpovědní za téměř 100 vražd". Na svědomí mají podle dokumentu i další oběti z řad kosovských Albánců, Srbů a Romů a také politických odpůrců. Těch se týkají další body obžaloby spojené s mizením lidí, proti nimž bylo použito síly, s pronásledováním a mučením.
- Thaçi v sobě v minulosti dokázal probudit diplomatické nadání, například když se začátkem roku 1999 zúčastnil mezinárodních mírových jednání na francouzském zámku Rambouillet. V jejich průběhu dokázal své spolubojovníky přesvědčit o kompromisní dohodě, která negarantovala nezávislost Kosova a ztroskotala teprve na vetu Bělehradu. Krach jednání pak vyústil v nálety NATO na Miloševičovu Jugoslávii a v konečném důsledku vedly k nezávislosti Kosova.
- Od dubna 1999 byl Thaçi několik měsíců předsedou prozatímní vlády "Kosovské republiky", po rozpuštění jejích struktur zůstal vůdcem Demokratické strany Kosova (PDK). Od té doby působil kvůli volebním porážkám PDK ze strany Rugovova Demokratického svazu Kosova (DSK) převážně jako opoziční lídr. Jako šéf druhé nejsilnější politické síly v provincii se od jara 2006 aktivně účastnil také rozhovorů o budoucnosti Kosova a po vyhlášení nezávislosti v únoru 2008 byl sedm let premiérem. Od prosince 2014 do dubna 2016 pak působil jako ministr zahraničí. Poté, co byl zvolen parlamentem hlavou Kosova, už mu nacionalistická opozice vyčítala mimo jiné přílišnou vstřícnost vůči srbské menšině.
- Kosovský prezident se narodil 24. května 1968 v Srbici (albánsky Skënderaj) v centrálním kosovském regionu Drenica, který byl základnou albánského odporu vůči Srbům. Do něj se Thaçi zapojil již v mládí, začátkem 90. let jako posluchač historie na univerzitě v Prištině byl hlavou studentské unie. Krátce poté odešel do Švýcarska, kde v Curychu postgraduálně studoval dějiny jihovýchodní Evropy a mezinárodní vztahy.
|
